Boční nebo raději čelní střílna?

V návaznosti na můj předchozí článek jsem zpracoval ještě jednu malou tabulku. V čs. lehkém opevnění vz. 37 byl při navrhování linií preferován, na rozdíl od objektů budovaných v roce 1936, systém bočních paleb. Tento fakt je všemi znám. Ovšem i v jednotlivých sborech se najdou rozdíly v použivání střílen pro palbu boční i čelní. Vyvstává mi tedy několik otázek:

Měřilo velitelství ženijního vojska každého sboru jiným metrem? Proč je v některém sboru až 10% čelních střílen a jinde jen necelé 2%?

Je jasné, že uplatnit typy B, C a E nešlo v každém terénu. Najdou se ale místa, kde linie prochází podobným terénem a jeden úsek je dočista "pasivní" (převážná většina objektů A, případně D - pro boční palbu) a jiný má až třetinu objektů (B, C, E) v druhém sledu pro kosou a čelní palbu. Např. stavební úseky IV. sboru, kde je až kolem 30 % objektů typu B (V, VI, VII, X).

Záleželo tedy na jednotlivých důstojnících, kteří linii vyměřovali a jaké měli zkušenosti a požadavky na obranu v terénu? Na veliteli divize, veliteli brigády, nebo dokonce zemském veliteli?

Z tabulky např. vyplývá, že v obvodu Zemského vojenského velitele Praha (arm. gen. S. Vojcechovského) (I. a II. sbor) byly čelní střílny použity v rozsahu 3,8 % - 5 %.

V obvodu Zemského vojenského velitele Košice (arm. gen. L. Prchaly) (VI. a VII. sbor) byly čelní střílny použity jen v nepatrném počtu - 1,9 % - 2,3 % (!).

Pozn.:

Počet střílen vychází z 95 % vybetonovaných objektů, u kterých znám typ. Zaneseny jsou pouze objekty A až E.

Ve sborech jsou začleněny i objekty vložené.

▼ = podpůměrný počet

▲ = nadprůměrný počet

► = průměrný počet

Zdroje a literatura:

1. www.ropiky.net