Martin Ráboň (8.12.2004 7:34) Zaznělo zde několik příspěvků a na můj soukromý mejl mi chodí mnoho dalších. Pokusím se tedy reagovat na všechny. Pokud by cena za řopík byla 10 000,- Kč, tak by to bylo možná akceptovatelné a nejjednodušší řešení. Obávám se ale, že každá VUSS nebude postupovat samostatně a s jinými cenami. Z brněnské VUSS, která to spustila, zaznělo zcela zřetelně - za řopík dle stavu a lokality 50 až 100 000,- Kč. Jestli máte někdo operativní kontakt na autora článku (vložil Jakub Klíma), nebo osoby v něm vystupující, zkuste zjistit víc - odkud ta částka 10 000,- Kč přišla. To že MK považuje opevnění z let 1935-1938 za "kulturní dědictví" dle mého názoru nic neznamená. Skutečnou ochranu mají jen objekty které jsou kulturní, nebo národní kulturní památkou. Na druhou stranu, pokud je nějaká šance, že by MK ztratilo hlas pro aktivity provozovatelů muzeí opevnění, pak je potřeba ji uchopit. Ale tohle nedovedu posoudit. Pokud - jak se stalo opakovaně - nemá někdo z nějakého důvodu důvěru k aktivitě Vladka Váchy, nic ho nenutí jeho nabídky využít. Každý může postupovat sám, svojí cestou a Vladkův návod třeba jen využít ke svému řešení. Obecně však platí, že s jednotlivci se nikdo a nikde nebaví. Nebo baví, ale skutek pak utek. Několikrát tu (a nejen tady) zaznělo, že by bylo vhodné oslovit společnou peticí, nebo něčím jako je petice někoho, kdo by s tím něco udělal. To by možná nějaký účinek mělo, ale má to hodně různých háčků. Zatím třeba oficiálně od AČR - pardon - MO nevíme, jak se to s cenami za objekty skutečně má a jestli jsou skutečně jen dvě kategorie - objekty co se převedou na obce (vím už o několika, které MO / VUSS s takovou nabídkou poženou) a pak ty co se prodají soukromým zájemcům, muzeím v to. Pokud se má něco podnikat, je skutčně potřeba oslovit maximum subjektů, které muzea provozují, koordinovat to a dát tomu nejen formu, ale i vhodný obsah. Nejsem takový optimista, že bych si dovolil tvrdit, že většině objektů nic nehrozí, neboť na jejich likvidaci není prostředků. Jeden malý příklad - na Atlantickém valu zanikla velká většina objektů proto, protože pozemky s nimi měly nízkou cenu, neb jimi "byly znehodnocené". Takže je makléři prodali jako stavební parcely (se ziskem pochopitelně) a noví stvby chtiví majitelé si s tím poradili. A to byly "jiné objekty", ne taková drobotina, jako řopíky. Navíc za znehodnocení a likvidaci považuji osobně, nevím jak Vy ostatní, také třeba přeměnu pevnostního objektu na chatu, sklad, dílnu a podobně. Nelíbí se mi ani N - S 46 páně Kutnara. Ale to je asi o názoru. |