[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Popis úseku 172 Stříbro


Objekty seku 172 Stříbro měly posílit obrannou linii, vybudovanou v předchozích dvou letech - úseky VII.a Stříbro jih z roku 1936 a E-22 Stříbro z roku 1937 a provázat jí na obou křídlech se souběžně budovanými postaveními úseků 171 a 173.

Stříbrský úsek z roku 1938 začínal severovýchodně od obce Milevo, v lesích u Kočovské hájovny, kde měl navazovat na budovaný jižnější úsek 173 Jivjany zatímco již stávající úsek E-22 zůstal s objekty z roku 1936 v předpolí. Otevřený prostor jižně od Kladrub, kterým dnes prochází dálnice D5 byl chráněn dvěma sledy. První byl situován do těsné blízkosti Úhlavky, odděloval kladrubský klášter od městečka na opačném břehu a v podstatě jen doplňoval řopíky vybudované v předchozím roce. Druhý sled byl vytýčen asi 0,5 km v týlu, nedaleko hájovny Pozorka křížil důležitější komunikaci ve směru na Heřmanovu Huť a po překročení zalesněné kóty 443,1 m n.m. východně kláštera se na soutoku Žďárského potoka a Úhlavky spojoval se sledem prvním. Dále na sever měly pevnůstky již jen v jediném sledu kopírovat tok řeky až do prostoru železničního mostu při stříbrském nádraží, kde pokračovalo opevnění zmíněného úseku E-22.

Druhá skupina řopíků byla vytýčena východně od Stříbra - v prostoru obcí Svinná a Vranov, kde mělo několik pevnůstek posílit druhý sled již stojícího opevnění vedoucího při řece. Zbytek objektů měl být postaven na pravém břehu Mže zhruba od Butova, kde končilo pravé křídlo úseku E-22, až po soutok řeky s Úterským potokem, kde navazoval budovaný úsek 171.

Konkursu na výstavbu 55 objektů vz. 37 se zúčastnilo celkem osm firem. Z pěti, které nakonec prošly nabídkovým řízením byla nejlevnější plzeňská firma arch. Karel Tomášek, která za vybudování 45 objektů typu A, 8 typu B, 1 typu D a 1 typu E, požadovala úhradu 1 648 413,90 Kč. Velitel vojenského stavebního dozoru škpt. pěch. Jan Řebíček předal staveniště dne 30. června, přičemž poslední objekt měl být hotov během 110 pracovních dnů. Vybraná firma však tomuto rozsahu prací a potřebnému tempu zdaleka nestačila. Vlivem špatné organizace práce a vzhledem ke značným finančním těžkostem stavba postupovala velice pomalu, což zavdalo příčinu k častým intervencím ze strany vojenských orgánů. Navíc byl ještě dodatečně zvýšen počet objektů z 55 na 59. Do přerušení výstavby po čas mobilizace tak byla dokončena betonáž pouhých 19 řopíků situovaných jižně a východně od Kladrub a připravena výstavba několika dalších.

Dobu okupace přečkaly všechny objekty vcelku bez úhony. V poválečných letech došlo k reaktivaci všech postavených řopíků. Nedokončené objekty byly opatřeny omítkou a doplněno chybějící vybavení a výstroj. V další fázi byly u většiny objektů provedeny záhozy týlových stěn a případně i prefabrikované úpravy vstupů.

I v této oblasti se lze najít mnoho zajímavých a netypických řešení. Zajímavá pevnůstka je například č. 41/A-140 při kladrubském klášteře, která dodnes nese maskování ve tvaru budovy - na rozdíl od ostatních dochovaných podobných úprav (například v úseku D-20 u Štipoklas), je však samotný objekt v tomto případě doplněn prefabrikací.

Další velice zajímavý objekt je nedaleký 43/B2-90, který má vzhledem ke své poloze bezprostředně při silnici místo záhozu kamennou stěnu. V současnosti je spolu s dalším "béčkem" v péči nadšence s velice zajímavým jménem - panem Petrem Petrem (z Petrovic nedaleko Klatov), jehož přičiněním byl řopík vyčištěn a zbaven náletových dřevin a vzniklo zde jedno z nejlépe vybavených muzeí v oblasti lehkého opevnění.

K zajímavostem patří také dochované základové skořápky. Zatímco v případě "béček" č. 10 a č. 48 jsou rozlámané, skořápka řopíku 11/E Z severně Kladrub je dochovaná takřka bez poškození. Tento objekt měl mít prohloubenou čelní stěnu proti podstřelení, což je také velice dobře patrné v podobě snížené části desky.

Zdroje a literatura:

  1. ARON L. a kolektiv: Československé opevnění 1935-1938, Náchod 1990.
  2. BEDNÁR Vladimír: Mapa a výsledky terénního průzkumu, nepublikováno.
  3. BEDNÁR Vladimír: Opevnění na Stříbrsku vybudované v letech 1936-38, Stříbro 2001.
  4. VONDROVSKÝ Ivo: Opevnění v okolí Stříbra, nepublikováno.



Vloženo: 2.2.2004
Autor: Tomáš Kamenský
ropiky.net ©1999-2018