[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Popis úseku CH2 Polubný


Důležitá uzávěra sedla Polubný - Kořenov které byla věnována mimořádná pozornost. Začíná pod vrchem Hvězda na samém rozhraní Krkonoš a Jizerských hor, přetíná Kořenovské sedlo se známou ozumbicovou železnicí a jedním z nejdelších tunelů u nás a po loukách mezi chalupami Horního Polubného pokračuje směrem k Václavíkově studánce, kde měl navazovat v roce 1938 stavěnýúseku CH-3 Jizerka.

Úsek budovala firma Ing. Vosátka z Velkých Hamrů, které se zde podařilo od 10.7.1937 dokončit všech 50 objektů,mezikterými lze nalézt několik zajímavostí (šikmé béčko, objekt C s dodnes dochovanou původní plechovou střechou a podobně).

Všech padesát objektůse dodnes dochovalo ve velice dobrém stavu. Vzhledem k tomu, že velká část úseku prochází mezi roztroušenou zástavbou několika obcí, je velká většina z nich na soukromém pozemku, nebo využívána majiteli přilehlých nemovitostí, což víceméně znemožňuje vážněji míněný pokus o podrobnýprůzkum.

Celý úsek byl do září 1938 postaven, vyzbrojen, vybaven ventilátory, avšak 2. sled nebyl dovybaven lafetami a periskopy. Chybějící lafety byly nahrazeny tzv. kulometným závěsem. Betonáž posledního objektu 1. sledu byla ukončena 4. 6. 1938 a betonáž posledního objektu 2. sledu o pouhé tři dny později. Překážky byly v září 38 postaveny pouze provizorně, s jejich výstavbou se počítalo až po dokončení pěchotních srubů, budovaných v tomto prostoru.

Úsek CH-2 Polubný je zajímavý především širokým spektrem typů pevnůstek. Najdeme zde objekty typu A, B, C, D i E (tj. všechny typy).Všimněme si hnedprvních dvou objektů 2. sledu: Jde o dva šikmé řopíky typu B, jeden šikmý vpravo, druhý vlevo. V jednom z těchto objektů podle posledních informacívzniká pomalu, ale jistě muzeum. Přesuňme se ale k objektům 1. sledu. Na Václavíkově Studánce totiž najdeme ještě jednu zajímavoupevnůstku, a toobjekt CH-2/35 (typ A, dnes uzamčen), který je lomený a vstupní chodbička je zde zalomena vlevo, tedy na opačnou stranu. Jiný objekt (CH-2/40) je částečně zrekonstruovaný (na mřížových dveřích tohoto řopíku jsou k vidění zářezy od kulek, kdy a proč se na objekt střílelo, není známo), ale dnes již patrně o jeho rekonstrukci ze strany "provozovatele" opadl zájem. Tentýž stav pravděpodobně nastal i na objektu 2. sledu č. 230. V obci Horní Polubný byly postaveny v 1. sledu dvě "déčka" CH-2/42 a CH-2/43, obě jsou na soukromém pozemku a nepřehlédnutelné je jejich obložení odpadem všeho druhu z přilehlých chalup. Stejný osud bohužel potkal i další dva objekty typu D v Tesařově (č. 55 a 56). Toto se však netýká jen zmíněných objektů. Naprostávětšina pevnůstek úseku CH-2, ležících v zástavbě či její blízkosti, je bohužel zaneřáděná. Ve výčtu zajímavých objektů 1. sledu zbývá snad už jenzmínit se o pevnůstce CH-2/57. Jde o typ E a je postavená ve svahu pod lesní cestou od Tesařova směrem ke Hvězdě. U dnes již zabetonovaného vchodu doobjektu byla proti ujetí svahu postavena zídka ze žulových kvádrů. Nyní přesuňme pozornost ke 2. sledu. Výše je již psáno o obou "béčkách",nesmímevšak zapomenout ani na celkem zachovalý objekt CH-2/230, kde byl až do letošního léta k vidění uzávěr vchodové střílny. Na okraji H. Polubného můžemenajít první ze čtveřice objektů typu E, umístěných ve 2. sledu (CH-2/233). Hned o objekt dál se nachází druhý, zčásti zarostlý náletovými dřevinami azčásti upravený jako skalka (CH-2/235) a opět o objekt dále se nachází třetí (CH-2/237), přičemž vstup do této pevnůstky je řešený schůdky (viz foto).Vraťme se však zpět, k pevnůstce CH-2/236. V tomto zesíleném a částečně zatopeném objektu typu A se dochovalo původní dřevěné obložení stropu. Jetosvým způsobem unikátní, zvláště když ze všech ostatních objektů úseku byla místním snaživým obyvatelstvem prkna vyrvána. Zajímavým objektem je ipevnůstka typu A č. 240, jejíž interiér v září 1938 vypálili asi čs. vojáci. V Tesařově kromě posledního ze čtyř objektů typu E (CH-2/245), který jejiž téměř celý zasypaný odpadem nejen z přilehlé stavby, není nic zajímavého. Objekty v 1. i 2. sledu zde mají zabetonované vchody. Za Tesařovem linie vchází do lesa a právě zde najdeme dva zrekonstruované objekty. Jde o řopíky č. 246 a 247. O oba se starají jiné skupinky lidí. Objekty vypadají pěkně, jen mi na nich chybí jedno: zpřístupnění veřejnosti. Úplně posledním objektem 2. sledu a zároveň i celého úseku je částečně zatopená pevnůstkaCH-2/250 - typC.Objekty tohoto typu neměly strop, až na výjimky, ze železobetonu, ale z vlnitého plechu. A právě původní plechovou střechu mohoukolemjdoucí nalézt na "dvěstěpadesátce"! Pokud nahlédnete do interiéru, střecha vám bude zespoda připadat jako nová. "Céček" s původní plechovoustřechou se na našem území zachovalo skutečně minimálně, objekt je proto pravděpodobně největším lákadlem úseku CH-2. Asi již poslední zajímavostí všech objektů úseku CH-2 je povážlivě nízká krychelná pevnost betonu. Pohybovala se totiž pouze mezi 329-398 kg/cm2, jen jediný řopík měl pevnost betonu 448kg/cm2.

Zdroje a literatura:

  1. ARON L. a kolektiv: Československé opevnění 1935-1938, Náchod 1990
  2. Libor Stejskal, Jan Stejskal - Drama ´38, Knihy 555, Liberec2003
  3. Libor Stejskal, Jan Stejskal - O hlubokých vrypech i blednoucích otiscích, Krkonoše 9/03, 2003



Vloženo: 2.2.2004
Autor: Jan Fukala
ropiky.net ©1999-2018