[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Výstavba opevnění na Blšance a Střele


Opevnění táhnoucí se od Ohře podél říčky Blšanky až po Střelu propojovalo druhé postavení v severních Čechách s plzeňskou čárou. V původních plánech na obranu republiky se s tímto postavení příliš nepočítalo - předpokládala se především obrana v Krušných horách a jejich podhůří, kde mělo vyrůst pásmo objektů těžkého opevnění a kde se již od roku 1936 budovaly pevnůstky lehkého opevnění, které měly být výhledově spojeny se stejnými objekty na Plzeňské čáře.

V roce 1937 došlo spolu se zavedením nového typu lehkého objektu k přehodnocení dosavadních plánů. Těžké opevnění v Krušných horách již nadále uvažováno nebylo a uvažované hlavní obranné pásmo se přesunulo z opevnění na hodní Ohři a Bílině do prostoru na dolní Ohři v úseku Žatec - Louny - Roudnice. Součástí této nové koncepce obrany se stala i opevněná příčka na Blšance a Střele, která měla krýt levé křídlo tohoto postavení a zároveň zamezit nepříteli průnik od Severu na Rakovnicko a Jesenicko a tedy do týlu plzeňské čáry.

Ka zadání výstavby tří úseků opevnění došlo mezi květnem a červnem 1937. První úsek (D-15) kryl údolí Blšanky od železniční trati Praha - Žatec až po Kryry, druhý odtud po karlovarskou silnici u Ležek a třetí překonával lesnaté rozvodí mezi Blšankou a Střelou a končil u Rabštejna. Na konci léta bylo však jasné že práce neprobíhají dostatečným tempem a vybrané firmy se potýkají s organizačními problémy, a tak byly z částí úseku D-16 a D-17 vytvořeny nové úseky D-30 a D-31. Díky tomu se podařilo opevnění v celé oblasti dokončit v hrubé betonáži ještě před vánoci 1937.

V následujícím roce došlo k zadání výstavby vložených objektů v rámci úseku 159, které doplňovaly linii z předchozího roku v těch místech, kde se palby stávajících pevnůstek nepřekrývaly, nebo kde bylo zapotřebí zesílit obranu čelními palbami. Vzhledem k charakteristice terénu byly tyto objekty doplněny především na lévém křídle.

Krátce po anšlusu Rakouska byla zvažována možnost přesunu hlavního obranného postavení až na úroveň Pražské čáry a praktického opuštění myšlenky trvalé obrany na Blšance. Tato možnost byla po zvážení všech aspektů zamítnuta a rezignováno pouze na dlouhodobější obranu v lehkém opevnění pod Krušnými horami. Zároveň byla také ve prospěch budování pevnůstek v jižních Čechách pozastavena plánovaná výstavba opevnění na čáře Kadaň - Toužim - Hradiště, která měla být předsunuta před linii na Střele a Blšance.

Jakékoliv opevnění samozřejmě nemohlo plnit svou roli bez vybudování příslušných zátarasů. Rozhodnutí o jejich výstavbě obsahoval výnos ze dne 21. září 1938, kdy byla tato zakázka přidělena firmě Kučera ze Žatce, budující v té době vložené pevnůstky úseku 159. Celkem 11,4 km protipěchotních a 5,6 km protitankových překážek mělo chránit většinu linie mezi Kryry a Rabštejnem. Část linie jižně odtud byla zřejmě dostatečně chráněna tokem Blšanky a proto se zde s výstavbou překážek prozatím nepočítalo.

Pro ubytování jednotek strážních praporů bylo na konci léta započato s výstavbou kasáren, z nichž se však do dnešní doby mnoho nezachovalo. Z několika lokalit zatím vím o kasárnách v Hořovičkách (dříve Německé Hořovice), Soběchlebích, Petrohradě, Tisu a pravděpodobně i západně Žihle.


Vloženo: 16.3.2004
Autor: Tomáš Kamenský
ropiky.net ©1999-2018