[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Pozorovatelna velitele LO v Holýšově


Holýšovský objekt se nachází přímo v zástavbě asi dvě stovky metrů od konce nádraží, po pravé straně trati ve směru Domažlice, nedaleko řopíku vz. 37 D1 (č.20/E-24) a i na první pohled je patrné, že souvisí s opevněnou linií. Železnice je zde trasována poměrně hlubokým zářezem, při jehož hloubení byla přebytečná zemina deponována souběžně s tratí, takže tvoří jakýsi val, jehož pata sleduje horní hranu zářezu ve vzdálenosti asi pěti metrů. Objekt je zcela zapuštěn do tohoto zemního valu (dnes porostlého travou a křovím) tak, že horizont je zcela plynulý. Průzorem v čelní stěně je orientován přímo k nejdůležitějšímu bodu místní obranné linie - přechodu komunikace přes řeku Radbůzu. Tato důležitá komunikace spojující západní část Holýšova s obcí Staňkov (a v širší rovině i hraniční přechody u Domažlic s Plzní) je již situována v předpolí a odtud se také předpokládal hlavní nápor nepřítele. Řeka zde tvoří důležitou přírodní překážku, bráněnou prvním sledem lehkého opevnění. Právě uzávěra přechodu komunikace přes tento vodní tok, kterou zde tvoří železobetonový most, je nejdůležitějším úkolem zdejšího obranného postavení.

Pozorovatelna sama je zbudována ze železobetonu, o čemž svědčí místy patrná výztuž. Uvnitř je obdélníkového půdorysu o vnějších stranách 2,2 a 2,5 metru, zapuštěná prakticky celá pod úroveň terénu. Síla čelní stěny je přibližně 50 cm, týlové 40 cm. Horní plocha stropní desky je mírně vyklenuta a její síla činí 50 až 53 cm. Vstupní otvor situovaný u pravé boční stěny, vskutku minimálních rozměrů (šířka 50, výška 90 cm) je opatřen dovnitř vlevo otevíratelnými dřevěnými dveřmi o jejichž původu a stáří se můžeme jen dohadovat. Vyskytují se i názory, že byl vstup zmenšen až v rámci poválečných úprav, ale vzhledem k celkovému stavebnímu řešení se tato varianta nejeví jako příliš pravděpodobná. Poválečné úpravy se však velice citelně dotkly původního pozorovacího průzoru v čelní stěně, jehož velikost byla dobetonováním zmenšena a uvnitř kterého se dodnes dochovalo šalování. Původní otvor snad byl dříve poněkud širší a vyšší a po stranách se rozšiřoval betonovými ozuby. Ve stropě, mírně vlevo od osy průzoru je otvor kruhového průřezu o průměru 15 cm. Z vnitřní strany jsou po jeho dvou stranách zabetonována ocelová oka, shodná jako u čtvercových stropních otvorů v pevnůstkách z roku 1936, což je také jediná patrnější analogie s objekty vz. 36.

Stavební provedení je poněkud jednodušší než u LO vz. 36 - zcela chybí izolace proti vodě a otisky bednění jsou patrné jenom v interiéru, na stropní desce a v okolí otvorů. Postup stavby se zdá následující: Nejprve byl proveden výkop a bednění partií vchodu a průzoru. Poté byla položena jednoduchá armatura a vybedněn vnitřní prostor a partie střechy s otvorem pro periskop. Poté došlo k betonáži. Z terénního průzkumu bohužel nelze jednoznačně určit, zda byla betonová stropní deska betonována současně se stěnami, nebo zda byla dobetonována "na spáru", avšak vzhledem k nenáročnému provedení je druhá možnost pravděpodobnější.

Popisovanou pevnůstku tedy nelze s naprostou jistotou řadit mezi objekty vz. 36, zejména pro její stavební a dispoziční řešení a velikost. Její úloha byla zcela zřejmě pozorovací. Umístění průzoru vysoko pod stropem by zcela znemožňovalo palbu, avšak výborně vyhovuje používání stereoskopického (nůžkového) periskopového dalekohledu. Ve stropním otvoru by potom připadal v úvahu například zrcátkový periskop (varianta používaná v LO vz. 37, nebo uvažovaná varianta periskopu pro velitelské stanoviště).

Kolega Vladimír Bednár, který před časem při průzkumu úseku E-24 na tuto pevnůstku narazil, zjistil od místních domorodých obyvatel, že si uvedenou stavbu nechal postavit velitel roty bránící tento úsek škpt. Pech, jako pozorovací a velitelské stanoviště. S určitou mírou pravděpodobnosti lze říct, že objekt zřejmě nelze považovat za zástupce vzoru 36, ale spíše o pozorovatelnu, budovanou v rámci opevňování v letech 1936 - 38. Dle stavebního provedení je možné že byl postaven vlastními silami armády. Rozřešení této otázky může snad přinést jen studium archivních materiálů. Z jakého důvodu zde nebylo postaveno standardní velitelské stanoviště známé například z Bratislavy- Petržalky, se již asi nedozvíme. Snad šlo - a svým způsobem improvizovaná stavba tomu nasvědčuje - o iniciativu vlastního škpt. Pecha, který si tímto způsobem chtěl vylepšit obranyschopnost svěřeného úseku.

 

Článek byl zveřejněn v časopise Novodobé Fortifikace


Vloženo: 26.3.2004
Autor: Tomáš Kamenský
ropiky.net ©1999-2018