[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Všeobecný popis a charakteristika typu


Je zřejmě neopodstatněná domněnka, že byl za vzor výstavby kulometných pevnůstek označovaných jako vzor 36, vzat nějaký typ lehkého kulometného objektu na Maginotově linii. Typ takovéto pevnůstky v podstatě odpovídá vedení boje v první světové války a jeho konstrukce pravděpodobně vycházela z představ vojenského velení o charakteru budoucí války na základě války minulé. Při pozičních bojích a při obraně by byl hlavní důraz kladen na polní opevnění, spojující několik takových odolnějších objektů, skrývajících nejúčinnější zbraň této války - těžký, vodou chlazený kulomet, schopný zastavit jakýkoliv útok nekrytých jednotek protivníka.

Objekty lehkého opevnění z roku 1936 jsou byly v dalších letech výstavby československého pohraničního opevnění zastíněny jen o rok mladšími, daleko dokonalejšími objekty vz. 37.

&nsbp;

Taktické řešení a umístění:

Objekty LO vz. 36 byly umísťovány především na místa s možností dalekého výstřelu a s možností nerušeného pozorování. Jednotlivé pevnůstky, či jejich shluky rovněž chránily důležité křižovatky, mosty, či železniční tratě. Palby jejich zbraní nebyly většinou provázané, v lepším případě se protínaly daleko v předpolí a pro účinnou obranu muselo být využito polního opevnění, tyto kulometná stanoviště spojující a zesilující.

K určité změně došlo v některých případech v dalších dvou letech při pokračování výstavby. Mnohdy se podařilo skloubit stávající opevnění s novou linií objektů vz. 37 tak, že se jednotlivé koncepce vhodně doplňovaly. Pevnůstky z roku 1936 zde posilovaly většinou z vyvýšených postavení nedostatečný systém čelních paleb a pozorování a za to byly chráněny souvislou palebnou přehradou z nových řopíků. Podobná linie vznikla například v údolí Loděnického potoka (Kačáku) u Družce nedaleko Kladna či v oblasti Úterského potoka západně od Plzně.

V jiných případech - zejména na severní hranici, tvořila řídká linie objektů první postavení na okrajích lesa a vyvýšeninách před pásmem těžkého opevnění. Zde se nepočítalo s delší obranou a jednotky se měly po krátkém zadržovacím boji stáhnou na hlavní obrannou linii.

 

Posádky a zbraně:

Velikost osádek závisela na počtu kulometů v objektu a kolísala tedy od dvou do šesti mužů (střelec a pomocník ke každému kulometu). V místech, kde nebylo možno zajistit ubytování hotovostních posádek ve stávajících kasárnách, byly budovány takzvané chaty pro osádky LO.

Hlavní zbraní byl především těžký kulomet vz. 07/24, i když nebylo vyloučeno užití zbraně jiného typu. Jednalo se v podstatě o rekonstruovaný Rakousko-Uherský kulomet Schwarzlose, upravený pro standardní náboj Mauser. Umístění v objektech stálého opevnění snižovalo jeho nevýhody jako například vysokou hmotnost, a dávalo vyniknout přednostem, předně vysoké účinnosti palby. Především však těchto zbraní byl dostatek - v září 1938 jich bylo ve skladech československé armády 7 144 kusů.




Vloženo: 27.4.2004
Autor: Tomáš Kamenský
ropiky.net ©1999-2018