[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Základní prvky


Základem všech druhů překážek byl ostnatý dvoupramenný drát o průměru 2,2 mm, opatřený čtyřšpičkovými ostny s roztečí 60 mm. Ke kotvění jednotlivých prvků před ohnutím nebo posunutím sloužil ladký drát o průměru 4,4 mm. Vázací drát o průměru 2,2 mm sloužil pro zajištění v oku překážkového kolíku a pro spojení jednotlivých pramenů ostnatého drátu v jejich křížení. Všechny dráty byly proti korozi žíhány a povrchově žárově zinkovány.

Ostnatý drát byl napnut na železných překážkových kolících - prasečích ocáscích, které byly tvořeny ocelovým prutem průměru 20 mm, zapuštěným do betonové patky o rozměrech 230/230/400 mm. Tento prvek se vyskytoval již za bojů první světové války a tak s jeho konstrukcí nebyl žádný problém a typizovány byl již v roce 1936. Prut se v určitých výškách stáčel do podoby oka, vrchol byl zaostřen a část zabetonovaná do patky byl třikrát zalomena proti vytržení. Základové bloky se pěchovaly z betonu, s předepsaným množstvím betonu 280 kg na 1 m3. Jak vzrůstalo mezinárodní napětí uvažovalo se o zrychlení výstavby například vyléváním betonových patek přímo na místě do vykopaných jam.

Každý vysoký kolík byl kotven čtyřmi hladkými dráty ke čtyřem nízkým kolíkům. Zatímco tyto dráty se napínaly, ostnatý drát zůstával volný. Ze zkušenosti s obnovou překážek v některých muzeích lehkého opevnění lze konstatovat že napínání ostnatého drátu je velice napříjemná a bolestivá práce.

Základním prvkem překážky proti útočné vozbě v lehkém opevnění se stal ocelový rozsocháč. Tento prvek se skládal ze tří uhelníků L 140/140/13 mm o délce 1800 mm, spojených pomocí styčníkových plechů, nýtů a šroubů do prostorového tříramenného kříže. Zatímco dvě ramena byla spojena již při výrově - zpočátku nýty a později snad již svary, třetí rameno se kvůli ulehčení dopravy připevňovalo až na místě pomocí šroubů M 20. Konce ramen měly navařeny patky proti zaboření a zářez umožňující zachycení ostnatého drátu, kotvení k terénu se provádělo pomocí příslušných otvorů 40 mm tamtéž. Hmotnost jednoho prvku byla 198 kg. Ramena pozdější varianty rozsocháče byla prodloužena na 2100 mm, čímž hmotnost vzrostla na 240 kg.

Šlo o překážku velice účinnou, spolehlivě bránící průjezdu tanků, avšak nevytvářející výrazná hluchá místa. Blízkým výbuchem sice mohl být rozsocháč převrácen, avšak dál mohl plnit svou funkci a odolával i dlouhodobému působení pěchotních zbraní. Pod názvem český ježek byl během války používán armádami snad všech bojujících stran a je užíván dodnes.

Zdroje a literatura:

  1. ARON Lubomír a kolektiv: Československé opevnění 1935-38, Náchod 1998
  2. KOMANEC Zdeněk, PRÁŠIL Michal: Tvrze Československého opevnění 1935-1938, díl II., Brno 1999



Vloženo: 21.8.2004
Autor: Tomáš Kamenský
ropiky.net ©1999-2018