[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Čísla v objektech


Následující stať si nebere za cíl vyčerpávajícím způsobem popsat všechny druhy popisů, které můžeme v"řopících"nalézt.Dosavadníprůzkum sice obsáhl několik set objektů, přesto základem zůstává pouze oblast severních Čech (úseky O až CH a P až S)doplněnýfragmenty dalších částí republiky. Cílem je spíše ukázat, že i dnes, kdy objevení nového objektu je prakticky vyloučené (vyjma Slovenska) a neznámý výkop je světlou výjimkou, je možné se zaměřit na detaily, které nám mohou přiblížit mnohé z tehdejší organizace a technologie výstavby. Navíc zub času je neúprosný a mnoho informací neustále mizí.

Na týlových stěnách nebo v prostoru vchodové chodbičky se nalézají přes šablonu nastříkané nápisy typu "Vojenský objekt-vstupzakázán-nebezpečí úrazu". Tyto nápisy jsou obvykle prováděny červenou nebo bílou barvou. Z dobové fotografie vyplývá, že některé objekty na jižníMoravě byly označeny Němci nápisem: "Betreten verboten". Ve vchodové chodbičce nebo v oblasti vchodu bývá také vojenské evidenční číslo.Napsáno býváštětcem červenou,bílou nebo černou barvou. Číselná řada obvykle nerespektuje dvousledové uspořádání objektů, alebýváčasto stylem "cik-cak" mezi oběmasledy (např. XXIII-Sušina). Nalezneme i velmi nepravidelné přeskakování mezi liniemi (R1 Mimoň). Někde jsou i duplicitníčíslana dvou objektech nebo za číslem následuje ještě písmenné rozlišení (K2/250 nebo K2/251). Čísla VEČ byla přiřazována až v poválečnýchdobách a ve většině případů se neshoduje s předválečnými čísly objektů, lze však najít i světlé výjimky. V Krkonoších zase můžeme narazitna objekty s německým číslováním, které řopíkům přiřadila Wehrmacht po záboru pohraničí. Oproti VEČ jsou tato čísla provedena precizněji a je patrnýstarší rukopis.Občas máme určení typu usnadněno napsaným typem-to ale zřejmě dílo nadšenců rekonstruujících některé objekty.

Pancéřové prvky vobjektu skýtají další možnosti pátrání po různých typech značení. Hlavní střílny mají čísla nejčastěji čísla vyražena na plošce v pravém horním rohu.Málokdy se setkáme s tak dobře čitelným číslem jako je v M2/6. Častěji musíme přistoupit k luštění a velmi mnoho čísel už díky rzi nenávratně zaniklo. Normální střílnymají číslo čtyřmístné nebo pětimístné, velké čtyřmístné začínající "0" a zeslabené trojmístné. Existují ale také střílny, které toto číslo nemají a skupiny čísel jsou vyraženyna ozubech prouchycení střílňových vložek. Četněji je nalezneme na pravém horním ozubu, méně i na dolním. Na levých sevyskytují zřídka.Nezdá se ale, že by se jednalo o sériová čísla. U některých střílen, které se nepodařilo prováděcí firmě opatřit finálním šedým nátěrem, je možno najít číslo napsané světlou barvou z boku na rámu střílny opatřeném dosud jen základním nátěrem (např. oblast Sušiny), toto se pak shoduje s číslem vyraženým v pravém horním rohu.

V okolí Jedlové se lze setkat i s číslováním mřížových dveří. Dvoumístné číslo bylo napsáno na horním obvodovém úhelníku původních poválečně neupravených mříží R-238.. Otázkou zůstává, zda číslo souviselo s očíslováním objektu nebo sejednalo čistě o číslo mříže. Pancéřové dveře R-239 dodávané firmou Ippen, Hradec Králové byly označovány číslem napsaným v horním části dveří a toto se shodovalo s číslem vyraženým zboku na dosickém zámku. S plnostěnnými předválečnými dveřmi se však v opevnění setkáte jen velice zřídka.

Značení vchodových střílen je tak rozmanité,že popis by vydal na samostatnou studii. Střílny vyrobené v Třineckých železárnách jsou označeny nalitým znakem se třemi kladívky ve spodní části. Navíc na levé vodicí kolejničce nahoře nad ozuby pro křidélko je vyraženo trojmístné nebo čtyřmístné číslo. Další vyražené číslo se vyskytuje na vystupujícím nálitku nad znakem výrobce. Slévárny R. Bächer v Roudnici mají v dolní části nalit kalíšek. Vlevo od otvoru (vzácněji vpravo) mívají opačně nalité číslo, obvykle 0, 2, 3 nebo 5. Pod znakem výrobce byla nalezena vyražená čísla 2, 3, 4, 6, 8 a 10. Na nálitku nad znakem se někdy vyskytuje "vzhůrunohama"vyražená kombinace Ř38 a pod tím trojmístné číslo (např. Ř38 a 236). Značka Ř označujepřejímku zástupcem ŘOPu (v továrněnebyl ZTÚ),rok přejímky a pořadové či výrobní číslo. U střílen bez znaku výrobce se číslo vyskytuje nahoře na pravé kolejničce, někdy vyražené i opačně. V několika objektech úseku L3 je navíc pod číslem vyraženo "MO", což by mohlo znamenat Moravské ocelárny Olomouc. Tomuto faktu svědčí i dosud dochovanýodesílacílístek ze stanice Olomouc město nalepený na vchodovce objektu L1/255 v Lužických horách. Některé mají zase opačně nalité číslo vlevo od otvoru. Střílny s uzávěrem zajišťovaným kolíkem mají značení dost vzácně, příkladem může být K2/79, kde je vdolní části vyraženo v rámečku MO a číslo163 (sousední K2/80 má ale stejné značení lišící se číslem 179 na střílně s přítlačným křidélkem,takže se jedné spíše o místní značení). Střílny vyráběla hlavně Zbrojovka Brno, jejíž malé Z v kroužku lze nalézt hlavně na dobře dochovaných střílnách v reaktivovaných objektech na jihu.

Na víku granátového skluzu bývá zvenku vyraženo čtyřmístné číslo. Nejedná se ale o číslo pořadové, protože při dosavadních nálezech se pravděpodobně vždy jednalo o číslo 2185 a to v několika vzdálených úsecích K1 nebo XXII). Uvnitř jsou čísla nalitá a to buď jednomístné uprostřed (obvykle 0 nebo 1) nebojednomístné (zaznamenána "0") u okraje a na opačné straně o něco menší značka nebo písmeno (zřejmě se jedná o "X", "E" nebo "V"). Lze sesetkat i s výrobním číslem, kterébývalo vysekáno důlčíkem do těla granátového skluzu. Tento typ číslování bylobjeven ve vytrženém skluzu, normálně je číslo skryto pod betonem.

Zajímavou kapitolou je značení plechů odtahu zplodin. Záznamy jsou zatím jen zúseku N2. Číslo je vyraženo na úhelníčku, kterým je lapač uprostřed přichycen ve stropu. Shora je vyražen typ objektu a strana objektu, níže čtyřmístnéčíslo a dole "Ř". Příkladem může býtznačení v objektu č.22A120L-2645-Ř nad levou střílnou a A-120P-2645-Ř nad pravou střílnou(všimněte si, že pro jeden objekt byly dodávány lapače stejných čísel). V objektuč. 18 je značení D1-2677-R. Variantou je pouze vyražené číslo typu objektu a strany ( A160L a A160P u objektu č.27). V objektech IV. sboru byly nalezeny lapače, které se od těch z II. sboru trochu liší. Jednak ohnutý plech je vyroben z pozinkovaného plechu, ale také výrobní číslo a přejímací značka ŘOPujsou vyraženy na plechu pod zmiňovaným úhelníčkem. Lapače naopak postrádají určení typu objektu, pro který jsou určeny. V I. sboru bylypoužívány lapače obdobné jako u II. sboru - tedy z normálního plechu a s určením typu.

V této souvislosti je možno vyslovit teorii, že první číslavýrobních čísel lapačů souvisela se sborem, kam byly lapačedodávány. Ve IV. sboru začínala objevená čísla 4, ve II. sboru 2 a nakonec by tu byly lapače nalezené v I. sboru v Roudnici, jejichž čísla byla 1930. Může se však jednat o shodu náhod, k definitivnímu potvrzení je třeba dalšího průzkumu. Lapače v reaktivovaných objektech na jihu a západě republikyzačínají 6 a 7, ale ty sem byly dodávány po válce, takže na tyto nelze brát ohled stejně jako na poválečně vyráběné lapače označované kombinací písmene F a dvojčíslí (např. F-22 apod.).

Rovněž tesaři si někde označovali prkna pro bednění. Například v úsecích N1 a N2 se zachovaly na stropě otisky do prken vyrytých římských čísel. Číslování začínalo nad levou střílnou a pokračovalo k pravé. Některé číslice se občas opakují a to zřejmě v případech, že délka prkenbyla shodná. Na stěnách občas rovněž nalezneme arabské číslice a písmena, jejich výskyt je ale vzácnější a rozeznatelná jsou jen v místech velmi kvalitně hutněného betonu. V úseku O1 se zase v rozích zachovaly otisky červených a modrých popisek jednotlivých prken. Tesaři si je popsali malými písmeny abecedy od podlahy nahoru a červenými a modrými ryskami si označili jejich orientaci a návaznost. Na fragmentu výdřevy v N2/18 je tužkou vyznačena vzdálenost špalíku pro kapsu šroubů lafety nad rámem střílny.

Zajímavostí jsou tužkou psané nápisy německých "turistů" kráčejícíchve šlépějích svého Vůdce. Ti se zvěčnili v Mařenicích v objektunavštíveném Hitlerem č. 234 anedalekém prvosledovém č. 33. Jejich jména a data návštěvjsou patrná hlavně na rámu pancéřových dveří a pravé střílně, na stěnách jsou už přece jen poněkud méně čitelná. Podobně lze na Bruntálsku najít německé podpisy na lapačích umístěných v objektu navštíveném Hitlerem či hákový kříž na zárubni objektu u Branné v Jeseníkách svědčí o pohnuté době v našich dějinách.

Během údržby opevnění na hranicích s Rakouskem a západním Německem vojáci vyzdobili řadu objektů nápisy hlásající místo jejich domova adobu, za kterou jdou do civilu. Současné době přibývá i nápisů, kterými si zdobí mládež řopíky v okolí obcí. Většinou se jedná o satanská či feťáckádoupata, ale i v jednom objektu u Jevišovky na jižní Moravě je možno nalézt do omítkyvyškrábané obrázky, za které by se nemuseli stydět v nejednom pánském časopise…

L. Martinů, J. Lakosil




Vloženo: 6.10.2004
Autor: Libor Martinů
ropiky.net ©1999-2018