[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Objekt ve stavu z 50. let – plná výbava


Podobně jako za první republiky existovaly i po válce plány, jak má vypadat plně vybavená pevnůstka LO vz. 37. Na vybavení objektů měla po válce čs. armáda dostatek času a postupně se podařilo zajistit výbavu a výstroj pro všechny uvažované objekty. Je však třeba poznamenat, že ne všechny objekty byly určeny k vybavení. Řopíky se dělily do několika kategorií podle tzv. stupně důležitosti, avšak dle čeho se takto rozdělovali, mi zatím není známo. Musíme si tedy počkat na odtajnění příslušných dokumentů v archivu. Když jsem začínal s průzkumem linií LO na JM, bylo možno některé řopíky možno najít i s původním vybavením, takže jsem si udělal představu, jak by měl objekt muzea LO z první pol. 50 let (1. etapa) vypadat.

Exteriér: Dokončené terénní úpravy, hotový zához, cementový prostřik na řopíku s kamuflážním nátěrem (nekvalitní práškové barvy přecházející do modra) atd. Objekt možno doplnit o týlový zához (oboustranný nebo jednostranný). Často bývala i vyměněna mřížka výdechu ventilace za poválečnou. Střílny původně zazděny heraklitovými deskami, později sklopné dřevěné oplechované štíty. Střílny z venku přetírané khaki přes původní předválečné nátěry. Maskovací háky natřeny khaki nebo černě.

Interiér: Vstupní chodbička vybílená několika nátěry vápna, nad vchodovkou VEČ, betonové ozuby a nasávání ventilátoru natřít khaki. Mřížové dveře vz.37 (R238) nebo poválečné R-1, v žádném případě poválečné R-2. Na západním Slovensku byly po válce osazeny i předválečné R-443. Přes původní šedý nátěr přetřít khaki (jižní Morava, Šumava), šedě (Slovensko) nebo černě (západní Čechy). Totéž platí i o pancéřových dveřích – v úvahu připadají poválečné R-444a¤n, případně upravené R-239 a R-444a (pouze oblast jižní Moravy). Na dveře přivázat vázacím drátem jednostranný klíč č.24 s logem ŠZ. Vhodnou volbou typu dveří a odstínu udržovacího nátěru můžete i imitovat objekt v konkrétní oblasti.

Vnitřní bednění bylo ve většině případů během ústupu nebo ve válečných letech zničeno, nutno usekat zbytky přichycovacích drátů, objekt celý nahodit omítkou a vybílit vápnem. Pokud se dochovalo bednění, pak bylo ponecháno a přetřeno vápnem. Do zdí se však dodatečně vyvrtávalo otvory pro ukotvení kladiček lafet vz.38, manipulačních stolků a háků pro uchycení výstroje a výzbroje ke stěnám. Kotevní háky se zabetonovaly na určených místech (nutno oměřit v reaktivovaném objektu) nebo se zasekaly pouze háčky, na které se pověsilo prkno se skobami (věšák) nebo trubka s háky (JM). U objektů s výdřevou byly zasekány pouze skoby, jejich počet a rozmístění dle konkrétních objektů na Šumavě. Na vchodovou střílnu osadit posuvný uzávěr (většinou poválečný).

Manipulační stolky možno použít jakékoliv z poválečné produkce, nejlépe asi typ s částí nosiče TK z lafety vz.38. Možno použít i předválečný sklopný stolek, musí být však přichycen jen dvěma šrouby M10 ke zdi na patřičných místech uvažovaných při reaktivaci (pozor, jejich poloha se liší od předválených plánů-obhlédnout v objektech).

Do střílen uchytit 2 x lafetu vz.37 nebo 2x lafetu vz. 38 (pouze v těžkém provedení i s improvizovaným závěsem LK 26), příp. možno i kombinovat (objekty s oběma typy lafetací mám potvrzené z Vranovska a Záhorie). Lafety samozřejmě bez součástí k TK vz. 24, ale jinak komplet včetně uchycovacích elementů a dopadních nástavců kulometů vz. 26 a vz. 37 (některé díly lafet vz.37 mohou být poválečně vyrobené). Pokud se do objektu montovaly pouze lafety vz.37 (u objektů LO vybavených již v r.49 – pouze některé na JM), pak odpadá vysekávání otvorů pro kladky lafet vz.38, v opačném případě nutno vysekat a osadit. Pod lafetu postavit dřevěnou odpadovou lavici nebo odpadový koš se závěsy. U dvoustřílnových objektů možno opět kombinovat (potvrzeno ze Znojemska). Lavici možno libovolně seříznout, aby seděla pod střílnou nebo ji otočit přihrádkou ke stěně a získat tak prostor pro protizávaží lafety vz.38 (Šumava). Uzávěry střílen předválečné nebo poválečné v obou velikostech položit na manipulační stolek, příp. lavici nebo zavěsit rukojetí za odpadový koš.

Ventilátor předválečný nebo poválečný osadit na konzole, většinou však byl navíc podkládán podložkami či špalíky, nebo přesahoval kvůli dlouhé přírubě. Pokud osadíte poválečný ventilátor, jeho součástí byla i plechová 2l nádoba na olej (nutno uložit pod větrák). Lapače zplodin osadit libovolné, čím hůře je přiděláte, prohnete, otočíte, přesekáte či převrtáte, tím realističtěji to bude vypadat (viz článek o poválečných úpravách sběračů zplodin). U LO s vnitřní omítkou možno osadit i těsnící provazec.

Periskopy se závěsy- předválečné nebo poválečné, příp. kombinace. Nutno vyřešit zajištění periskopu kolíkem na řetízku (JM) či řetězu na medvěda (Záhorie). Periskop i závěs provrtat. Zrcátka bývala uložena v papíru mimo periskop. Možno i v objektu postavit nebo zavěsit pod strop papírové pouzdro na periskop).

V objektu byla dále drobná výstroj: malý německý vařič na pevný líh (Esbit Kocher Stuttgart – fixovatelný ve dvou polohách a s návodem na horní straně, uvnitř červená krabička s usmívajícím se německým vojákem a pevným lihem uvnitř). Dále 2-3 kanystry na vodu – známé hliníkové konve s nápisem Trinkwasser s objemem 5 l nebo 10 l (opět kořistní po WH), vědro plechové nebo plechová díže na mléko, stearinové svíčky a smeták. K osvětlení sloužily 1-2 petrolejové lampy větruvzdorné – MEVA 863V s ochranným košem nebo petrolejová lampa vz.35. Oba typy měly vyměnitelná skla – modrá v případě bojového polachu. Petrolej byl v objektu uložen v 5 l cínovaném kanystru s mosazným uzávěrem a koženým těsněním, později i s plechovým uzávěrem. Lampa bývala pověšena hned za pancéřovými dveřmi.

Polní kamna byla nedílnou součástí vybaveného objektu. Používány byly různé typy kořistních německých zákopových či vagónových kamen. Odvod spalin byl přes kouřovod do výdechu ventilace (válcová kamna BUDERUS, Westfalia Lünnen či Oranier) nebo přes periskopovou rouru či závěs (hranatá kamínka s ochranným pláštěm nebo bez něj).

Ženijní nářadí bývalo pověšeno na skobách v levé střelecké místnosti: krumpáč, rýč, sekyra, pila rámová (civilní-modrá) a kosa. Kosa byla uložena v rozloženém stavu, kosiřík utahovatelný šroubem s očkem na konci, brousek KARBORUNDUM uložen v plechovém toulci z pozinkovaného nebo normálního plechu. Kovové součásti nářadí bývaly přetírány pískově žlutou barvou (včetně toulce na brousek). Násady v barvě přírodního dřeva napuštěného karbolkou nebo olejem.

Vybavení bylo v průběhu doby konzervováno nátěry (odstíny dle oblastí viz výše), interiér postupně několikrát přetřen vápnem a postupně doplňován vojáky o nápisy o době návratu do civilu. Některé podobné nápisy se mohly i objevit na panoramatických mapách lafet, které byly jinak většinou bez palebného náčrtu.

Jako doplňkové vybavení se do objektů dodávaly plechové uzávěry střílen (deska se šroubem a kusem plechu na zajištění), případně dřevěné oplechované uzávěry se šroubem (JM). Na Šumavě byly položeny na sběrných jímkách ocelové rošty a chladící žlábky se zabetonovaly. Výdechové otvory řopíků na JM se ucpaly dřevěnými špalky a dotěsnily hadrem, lavice se v případě potřeby podkládaly dřevěnými klíny.

V případě aktivace objektu by si osádka donesla výzbroj (TK 37 nebo LK 26) s podstavci a příslušestvím, patřičnou zásobou munice. Dále pak osobní zbraně (pušky, samopaly), tarasnici, granáty, raketovou pistoli, dýmovnice, velké polní atd. Výstroj dle časového období do začátku 60. let.

V případě uvedení do původního podoby došlo u tohoto stavu objektu ke kuriozní situaci, neboť celá řada již existujících muzeí, reprezentujících podle jejich slov stav v roce 38, ukazuje ve skutečnosti v různém stavu kompletnosti reaktivovaný interiér z 50.let (např. Minimuzeum u Moravského Krumlova: www.minimuzeum.com, Areál čs.opevnění Klášter u Nové Bystřice apod). Pokud je mi známo, tak žádné muzeum tento stav reaktivace oficiálně neprezentuje a i výše zmíněná muzea asi jen neradi přiznají, že to, co je u nich k vidění, je čistě záležitost 50. let.

Zdroje a literatura:

  1. Vlastní průzkum na čáře Umíř - Dunaj



Vloženo: 10.3.2005
Autor: Jan Lakosil
ropiky.net ©1999-2018