[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Lafety v objektech LO vz. 36 úseku IV.a


Diskuze o původu šroubů pod střílnami objektů vz. 36 na Novobystřicku nenechala klidnými ani tamní badatele a jeden z nich - Miloslav Sviták nám poslal 8. 12. 2008 tento článek - pozn. admin.


Lafeta se skládala z lůžka, do kterého se upnula samotná zbraň, a stolu, jehož dvě podpěry se přišroubovaly na stěnu pod střílnou. Pro uložení šroubů bylo nutné nejprve vyříznout bednění a vysekat do betonu čtyři páry děr, v kterých se pak - při instalaci lafety - zmíněné šrouby zalily cementem. Dlouhou dobu se tradovalo, že tento typ lafety už nebyl do objektů vz. 36 kvůli mnichovské kapitulaci dodán. Tento názor ale vyvrátil nález podpěry stolu lafety v objektu č. 301, který leží v úseku IV.a na Jindřichohradecku, a také nález výše popisovaných šroubů, zabetonovaných pod střílnami několika objektů téhož úseku. Vzhledem k tomu, že se oblastí Jindřichohradecka zabývám, rozhodl jsem se napsat následující příspěvek. (Zároveň upozorňuji, že na toto téma probíhá zajímavá debata na diskusním fóru v sekci Obecná diskuze/Vybavení objektů vz. 36.)

Na úvod bych chtěl říci, že o šroubech pod střílnami objektů vz. 36 úseku IV.a vím od roku 1993, ale v té době jsem se domníval, že sloužily k připevnění nohou klasického dřevěného stolu na postavení podstavce těžkého kulometu. Teprve po zveřejnění článku ve Střeleckém magazínu 1/2005 jsem si po prohlédnutí fotografie lafety určené pro LO vz. 36 uvědomil, že se jedná o šrouby pro uchycení stolu tohoto typu lafety. Tehdy ale nebylo zřejmé, zda lafety byly v r. 1938 skutečně nainstalovány, nebo tam nejprve přidělali jen šrouby a lafety nakonec do pevnůstek vlivem Mnichova nedorazily. Z těchto důvodů jsem tyto informace, jako neúplné, nedal ani do knihy „Opevnění Jindřichohradecka“. Stále jsem hledal archivní pramen, potvrzující instalaci lafet, ale ten se prozatím nepodařilo nalézt.

Jako základ pro vypracování tohoto příspěvku mi byly vlastní poznámky z průzkumů úseku IV.a, pořízené v roce 1993, které jsem doplnil poznatky z terénního průzkumu objektu č. 302, uskutečněného 6. prosince 2008. Nyní mohu říci, jaké objekty úseku IV.a mají šrouby pro uchycení stolu královopolské lafety a byly jí tedy v září 1938 vybaveny:

Objekt č. 301 (typ C)

Vždy čtyři páry šroubů pod čelní a levou střílnou. V levé střílně na levých dvou párech šroubů zachován fragment lafety - součást podpěry stolu. Fragment lafety má světle šedý nátěr.

Objekt č. 302 (typ C)

Odstřelen. Terénním průzkumem v rozvalinách zjištěn výskyt šroubů pod pravou a levou střílnou. Čelní střílna pro velký nános hlíny prozkoumána nebyla. Vzhledem k tomu, že jsou šrouby pod oběma bočními střílnami, lze usuzovat, že se nacházejí i pod střílnou čelní.

Objekt č. 303 (typ B)

Vždy čtyři páry šroubů pod každou střílnou.

Objekty č. 304 (typ C), č. 305 (typ C), č. 306 (typ B) nemají šrouby.

Objekt č. 307 (typ B)

Odstřelen, stěny značně poničeny. Terénním průzkumem prozatím nenalezeny žádné stopy po šroubech, ale pod levou střílnou objeven jeden pár otvorů, nacházející se přesně v místech, kde bývají šrouby umístěny.

Objekt č. 308 (typ B)

Odstřelen, ale stěny se nacházejí v dobrém stavu, takže lze zjistit, že šrouby jsou zabetonovány jen pod levou střílnou, z níž je dobrý výhled na rybníky Důlek, Hlinitý a bývalý protitankový příkop. Pravá střílna, mířící na osadu Ovčárna, šrouby postrádá.

Objekt č. 309 (typ B)

Odstřelen. Zde jsem nemohl provést průzkum, neboť je zbytek objektu zazděn do chaty. Pamětník Zdeněk Mojžíš, tehdy desátník aspirant a velitel čety, uváděl, že tato pevnůstka byla vyzbrojena jedním TK vz. 24, který měl zařízení pro nepřímou střelbu (viz publikace Příprava obrany Jindřichohradecka v r. 1938, str. 130). Podle toho, co tvrdí Zdeněk Mojžíš, se zdá, že může jít o královopolskou lafetu.

Objekt č. 310 (typ C)

Nemá šrouby.

Objekt č. 311 (typ B)

Čtyři páry šroubů jen pod pravou střílnou. Ze střílny je dobrý výhled do otevřeného terénu. Levá střílna, mířící na rybník Osika a její hráz, šrouby postrádá.

Objekt č. 312 (typ A)

Objekt je uzamčen. Podle informací kolegy Petra Veselého se šrouby nacházejí jen pod pravou střílnou. Levá střílna šrouby postrádá. Objekt je v 2. sledu úseku 186.

Objekt č. 313 (typ B)

Vždy čtyři páry šroubů pod každou střílnou. Na stropě však údajně nejsou žádné stopy po vrutech, kterými měl být do bednění přichycen ukazatel panoramatické mapky. Objekt je v 1. sledu úseku 186. Před 11 lety nalezl kolega, který si nepřeje být jmenován, na poli poblíž tohoto objektu stejný díl lafety, jaký se nachází v pevnůstce č. 301.

Objekty č. 314 (typ B), č. 315 (typ C), č. 316 (typ E), č. 317 (typ B), č. 318 (typ C), č. 319 (typ B) a č. 320 (typ B) nemají šrouby.

Objekt č. 321 (typ C)

Vždy čtyři páry šroubů pod každou střílnou. To znamená, že v objektu byly 3 lafety.

Jak je ze seznamu patrné, v úseku IV.a bylo použito nejméně 15 královopolských lafet, nepočítaje čelní střílnu obj. č. 302. Otázkou také zůstává obj. č. 309, který je součástí chaty.

A nyní tolik diskutovaná záhada - podle jakého klíče armáda dopředu určila, který objekt bude vybaven lafetou a který nikoliv? Tímto klíčem, zdá se, nebyla otázka, jestli je z objektu dobrý výstřel nebo zda objekt stojí poblíž linie LO vz. 37. Důvod byl, myslím, úplně jiný. Když se podíváme na celou věc plošně, zjistíme, že lafeta měla převážně přijít jen do těch objektů, které ležely v místě, kde byl vybudován jen jediný sled LO vz. 37. To byl zejména úsek 185 a právě zde bylo v objektech nalezeno nejvíce šroubů (č. 301, 302, 303, 307, 308, 309?, 311). Podobně u objektu č. 321, který měl šrouby pod všemi střílnami a předpokládala se tedy instalace tří lafet. To bylo zřejmě způsobeno tím, že byl ze všech střílen daleký výhled, ale i tím, že za pevnůstkou č. 321 stál jen jediný sled úseku H-43. (Nesmíme zapomínat na časté stížnosti velitelů na to, že LO vz. 37 neumožňují tolik potřebnou čelní palbu, která pak musela být vytvářena z kulometů, umístěných v mezilehlých postaveních.) Naopak v úseku 186 byly zrealizovány oba sledy LO vz. 37 a proto také „šestatřicítky“ č. 314 - 320, ležící před ním, zůstaly bez lafet, ačkoliv měly k LO vz. 37 mnohem blíže, než objekty č. 301 - 303 k úseku 185. Z objektů č. 314 - 320 přitom nebyl výstřel o nic horší než z objektů č. 301 - 303. Z tohoto pravidla se vymykají jen objekty č. 312 a 313, neboť byly začleněny do l. a 2. sledu úseku 186 a zřejmě proto obdržely lafety.

Tím, že byly do „šestatřicítek“ v předpolí úseků 185 a H-43 dodávány během mobilizace lafety, došlo k jejich výraznému zdokonalení a pěší pluk 29 si z nich mohl vytvořit plnohodnotně vybavený obranný sled, který mu absencí jednoho sledu LO vz. 37 chyběl. Úsek 185 tak najednou dostal zcela jinou podobu - zatímco daleko modernější a odolnější objekty vz. 37 se musely spokojit s nouzovým čepem pro upnutí LK vz. 26 a latěmi se zářezy, mnohokrát opomíjené a zatracované staré objekty vz. 36 mohly krásně pálit z těžkých kulometů podle panoramatického náčrtku...




Vloženo: 6.1.2009
Autor: Miloslav Sviták
ropiky.net ©1999-2018