[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Vylodění u Břeclavi - operace Soutok I


Mezi povinnosti administrátorů těchto stránek patří nejen příprava článků, monitoring diskuze, ale i především správa databáze LO, do které patří často i změna atributů u jednotlivých objektů. Bohužel v poslední době jsme byli nuceni u několika donedávna stojících objektů změnit stav „dochován“ na „zahlazen“. Jedním z příkladů bylo zničení dvou objektů typu D stojící u pilíře železničního mostu přes řeku Dyji v Břeclavi. Možná si také vzpomenete na diskuzi, která na těchto stránkách kdysi proběhla a jejím závěrem bylo, že v ČR není možno už najít žádný(!) nový dochovaný objekt LO, o kterém by se „nevědělo“ a že úsilí bunkrologů průzkumníků může směřovat již jen do oblasti hledání započatých objektů (výkopy, základové desky) nebo na dohledávání stanovišť dosud nenalezených zničených objektů. Z tohoto důvodu jsme ani nepředpokládali, že bychom někdy v budoucnu mohli změnit atribut ze „zahlazen“ na „dochován“. Naše poslední průzkumná akce však ukázala, že jsme se mýlili a že dokonce jsme schopni i částečně „papírově“ nahradit ztrátu dvou břeclavských řopíků nálezem nových objektů! Neuvěřitelné se totiž stalo skutečností – byl nalezen nový dochovaný objekt, o kterém se již více než 15 let předpokládalo, že byl zničen v dobách socialismu. A jak se posléze ukázalo, nebyl to objev jediný… Toliko na úvod k článku o průběhu výpravy nejvýchodnějšího jihomoravského stavebního úseku, konkrétně do oblasti soutoku řek Dyje a Moravy, která díky své značné nedostupnosti ukrývala a zřejmě ještě stále ukrývá nejedno řopíkové tajemství.

Bylo chladné ráno předposlední lednové neděle, teplota u bodu mrazu a vycházející slunce nízko nad obzorem pomalu rozpouštělo ranní opar nad lužní nivou, když z rakouského břehu řeky Dyje nedaleko Hohenau odrazilo nafukovací výsadkové plavidlo. Kromě dvou členů posádky vezlo i nepromokavé obaly na digitální techniku a dva batohy s nezbytnou výstrojí, která počítala se všemi alternativami dobytí objektu č. 8b/6. Proti strhnutí proudem řeky jistí loďku ještě další tři lidé pomocí lana z rakouského břehu. Místo výsadku na českém břehu bylo vytipováno mezi objekty LO vz. 37 8b/2 a 8b/3 v prostoru dnes již zničeného objektu zvláštního zařízení č. 131. Po krátkém manévrování a překonání proudu řeky přirazilo na českém břehu a Vláďa Sýkora vyskočil na břeh. Posléze jsem vylezl i já a lodička se pomocí lana vrátila zpět na rakouský břeh. Postupně tak přejeli do ČR i zbývající tři účastníci výpravy – můj táta, Martin Nič a Mirek Vrba. Po ukrytí lodě v rákosí na českém břehu jsme se vydali ihned na pochod směrem do vnitrozemí. Po cestě jsme udělali jen krátkou zastávku u objektu 8b/3 se zazděnou střílnou mířící na rybářskou chatku na rakouské straně řeky. Nicméně náš hlavní cíl byl více ve vnitrozemí – vytipovaná poloha objektu 8b/6.

Po nedlouhém pochodu, jehož trasu řídily neomylně dva přístroje GPS, jsme stanuli před krásným nepoškozeným řopíkem typu A-120N. Na tom by nebylo nic divného, pokud by však tento objekt nebyl ve všech předchozích průzkumných zprávách uveden jako zahlazený. Tyto zprávy však pravděpodobně vycházely z nepřesné předválečné mapy a v kombinaci se zdejším nepřehledným terénem tak mohlo dojít velice snadno k omylu. Jelikož další badatelé i databáze LO vycházela z těchto podkladů, údaje o zničení LO jsme převzali a ani se nikdo (včetně mne) nezabýval hledáním něčeho, co zmizelo beze stopy. Správné umístění objektu 8b/6 (VEČ 899) jsme zjistili náhodou až před dvěma týdny pomocí poválečné mapy SLO, což jsme ověřili i leteckým snímkem a nakonec nás jen utvrdilo to, že je řopík už zanesen i do katastru, kde si ho lze snadno dohledat!!! Jelikož se z hlediska badatelského řopíčkářského jednalo o úspěch „velkého kalibru“, byly souřadnice okamžitě po zaměření přeneseny ze stropnice objektu do databáze.

Povzbuzeni tímto úspěchem jsme vyrazili k vytipované poloze objektu 8b/8. Naše předem odhadnutá poloha podle poválečné mapy a leteckých snímků se opět značně lišila od předchozích odhadů. Bohužel jsme v místě našeho odhadu nenašli stojící řopík, ale pouze podezřelou terénní nerovnost a především lano čnějící ze země a pohozenou cívku na lano. Vytvořili jsme tedy teorii řopíku převrhnutého lany do jámy a zahrnutého vrstvou hlíny. Lano, kterým je objekt omotán, ční ze země dodnes. Objekt samotný si vykopeme při příští akci :-). Od lana jsme se přesunuli zpět k výsadkové loučce a jelikož čas kvapil, upustil jsem od prohlídky nedalekého objektu č. 2 a rozhodl, že se přesuneme zpět do Rakouska. Těsně před odjezdem se nakonec podařilo i najít zbytky objektu zvláštního zařízení 131H.

Po opětovném úspěšném překonání řeky jsme vyfoukli loď a začali balit. V té chvíli přijelo rakouské civilní auto značky Škoda Octavia, které řídil rakouský policista. Prohlédl si nás, otočil auto a k nelibosti Vládi Sýkory odjel. Zřejmě podle člunu stojícím na silnici usoudil, že patříme spíše do blázince, než že bychom prováděli nějakou protirakouskou činnost.

Přesunuli jsme se opět trochu severněji do obce Rabensburg, kde jsme zaparkovali auto a najedli jsme se. Odtud jsme vyrazili pěšky k hranicím. Naším cílem byly dva meandry Dyje, které byly v rámce regulace částečně zaslepeny a po napřímení toku zůstaly přístupné suchou nohou jen z Rakouska. Na jednom z nich se dochovaly pozůstatky objektu 8b/19 ve formě skládky železné výztuže, kterou jsem však našel již o několik let dříve a šli jsme tedy jen zaměřit jejich polohu pomocí GPS. Z nedalekého objektu ZZ 130H se však nepodařilo nalézt vůbec nic.

Po návratu jsme autem přejeli k námi odhadnuté poloze dalšího údajně zahlazeného řopíku – 8b/24. Zde nás čekalo velmi příjemné překvapení. V zaslepeném meandru se totiž podařilo objevit velice slušné pozůstatky objektu A-160. Dochovala se z něj základová deska se stěnami odbouranými do výše cca. 30 cm od podlahy. Nejzajímavější jsou však viditelné betonové piloty čnějící ze základové desky, která je pod pravou střílnou obnažena.

Dalším bodem průzkumné akce bylo dohledání zbytků údajně zahlazeného objektu LO36 č. 173 u obce Bernardsthal. Naše nové odhady opět nezklamaly a stanoviště objektu bylo brzy nalezeno v bývalém meandru. Z objektu se však dochoval jen prut výztuže čnějící ze zasypané základové desky.

Tímto jsme završili jednodenní „rakouskou“ misi a vydali se zpět do ČR. Na celnici jsme odbočili vpravo a vzali jsme to do Poštorné po signálce kolem Františkova rybníka. Po cestě jsme si odskočili k nedaleko stojícím objektům LO vz. 36. V Poštorné jsme ještě došli po zamrzlém rybníku k objektu LO vz. 36 na ostrůvku a se západem slunce jsme odjeli domů…

Při zpáteční cestě jsme vyhodnocovali možnosti dalšího průzkumu LO a shodli jsme se, že se sem jistě vrátíme dohledat i zbývající údajně zahlazené objekty, které stále čekají na své objevení.

Na závěr bych rád poděkoval všem účastníkům této akce, že našli odvahu a chuť zúčastnit se této náročné akce a pomohli s její přípravou.

Zdroje a literatura:

  1. Zvláštní poděkování za poskytnutí podkladů patří i Mgr. Martinovi Dubánkovi a Mgr. Tomáši Ficovi.



Vloženo: 27.1.2009
Autor: Jan Lakosil
ropiky.net ©1999-2018