[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Střílny u LO 36 na jižní Moravě


Postupně jak se naplnila databáze u 36ek na jižní Moravě, celkem správně se u jednotlivých objektů objevily i poznámky o různých atypiích..

Vzhledem k tomu, že všechny údaje zatím nemáme ověřeny a neznáme zatím asi ani přesně dokonale typologii, zůstává tak ještě dost prázdných míst (hic sunt leones)..

Přesto se mi nezdá jeden detail, kdy se někteří kolegové pouští do teorie zvětšení rozsahu střílen (resp. palebného vějíře) díky asymetrii střílnových otvorů.

My tuto věc známe z řopíků – kdy se nakláněl, vykláněl nebo stranově natáčel celý rám střílny a tím jakoby bylo učiněno za dost snaze o napravení či upravení výstřelu. Už jsme tady na Fóru kdysi psali i to zdůvodnění ŘOPu, když zakazoval tuhle vylomeninu. My známe hlavně nešťastné důsledky těchto počinů – nebylo dost dobře možné osadit lafetu (resp. mapu), která někde narážela do zdí, podobné to bylo s držákem na ukazatel, asi by zavazel i lapač zplodin… Jinými slovy: bylo to strašně obtížné – i když se současně vlastně „našikmo“ osazoval celek střílna-lafeta-zbraň. A i když to někde bylo provedeno, jistě to nezadalo důvod k tomu přemýšlet třeba o typu A-135 stupňů nebo tak něco..

Pojďme ale přeskočit k těm 36kám: na jižní Moravě je hodně dvoustřílnových bunkrů, které jsou v podstatě šilhajícími. Je to způsobeno tím, že ozuby nejdou od středu střílny do stran symetricky, ale právě asymetricky na jednu či druhou stranu. Rám střílny je však vždy osazen normálně!

Tím vzniká dojem, že pokud jsou vytvořené ozuby v obou střílnách do strany, že by snad mohl být zvětšen rozsah paleb obou zbraní (celkového palebného vějíře). No ale to není pravda. I když – tak trošku kecám.

Pokud bychom uvažovali, že bude ve střílnách použitá volně postavená zbraň, pak s přimhouřením všech očí ano. Ale – tam by nás nemusely vůbec ozuby limitovat. Pokud by si střelec stoupnul vedle stolu a mírně vysunul zbraň ze střílny (otvor je obrovský!), může v podstatě střílet i tak trošku „za roh“. No ale to je pěkná blbost.

Pokud se tedy přesuneme do pravděpodobnější reality (to je taky taková malá hloupost, ale lafety už byly aspoň objednány..), musíme uvažovat o zbraních v lafetách. K dispozici byla Královopolská lafeta a pak taky držák od strakonické Zbrojovky, který se přimontoval na rám střílny šestatřicítky a umožnil pak užití strakonické lafety. Z toho mi ale tak nějak vyplývá, že zbraň namontovaná ve střílně byla omezená v pohybu – právě maximálním možným náměrem a odměrem lafety: a to zcela nezávisle na vzhledu střílny (tj. mohla si šilhat jak chtěla).

V podstatě mi chybí okomentovat ještě jeden detail. U některých objektů jsou uvedeny i teoretické hodnoty, na které by se rozsah paleb zvětšil (tj. o kolik stupňů), kdybychom vzali v úvahu právě ty rozšířené střílny. Připadá mi ale děsně srandovní, když to někdo jen tak plácne, aniž by si to změřil (pokud měřil, pak se samozřejmě omlouvám). Jen v jediném případě se to stalo – a to díky měření Freda na cvičném objektu v Dědicích (viz Utajené pevnosti) . Avšak mám k tomu samozřejmě stejnou výhradu. Odhad není v tomto případě na místě. Tím spíš, když zatím nemáme změřené správně úhly střílen u většiny objektů.

Zbývá asi odpovědět na otázku, proč se teda budovaly objekty s šilhajícími střílnami. No, to bohužel nevím, ale zase víme, že bunkry se stavěly o něco dřív, než se řešily lafety (a než se vyřešily).

Tomáš Svoboda

Zdroje a literatura:

  1. průzkum, měření

Vloženo: 24.11.2010
Autor: Tomáš Svoboda
ropiky.net ©1999-2018