Seznam objektů úseku U-II Kráľovský Chlumec (Kráľovský Chlmec)

Petr Šenkyřík (26.1.2024)

Podle pravidelných hlášení VSD přiřazeno přibližné datum betonáže u jednotlivých objektů s přesností na dva týdny.

Zdeněk Hanáček (3.3.2016)

Z vyúčtování stavební firmy je patrné, že byly prokazatelně vybetonovány objekty 88, 90 - 106, 200 - 216. Za navazující objekty 107, 217 a dále na západ bylo vyúčtováno několik málo tisíc. Tzn. že bylo vybetonováno celkem 35 objektů.

Zdeněk Hanáček (2.3.2016)

Hlášení o postupu prací v úseku k 15. IX. 1938:

Číslování objektů (k 15/IX/38) – 88, 90 - 118, 200 - 228, 322 – 326.

Vybetonováno (k 15/IX/38) – 24 objektů – 88, 90 – 98, 100, 200 - 212.

Čtyřobjektový uzávěr 325 - 328 byl s největší pravděpodobností přečíslován z důvodu vypuštění a přečíslování uzávěrů v sousedním úseku U-I. (Viz komentář u úseku U-I - číslování úseku U-I k 15. IX. 1938).

Zdeněk Hanáček (5.4.2015)

Objekt 89 byl dle archivních podkladů zrušen nejpozději v první polovině srpna 1938. Zajímavé ale je, že firma si za něj účtovala 6.000,-. Snad byl už firmou rozpracován jeho výkop. Objekt byl navíc vykázán jako typ A-200 (pův. A-160).

Změně lokalit některých objektů oproti počátečnímu projektu napovídá i vyúčtování stavební firmy. Ta uvádí tyto typy objektů: 88/A-220Z (pův. A-200N), 90/A-200Z (A-220N), 91/A-180Z (A-140N).

Vladimír Sýkora (3.4.2015)

Na základě opakovaného terénního průzkumu (zejména letošního nálezu pozůstatků betonu na lokalitách objektů U-II/90 a U-I/87, 86) je možné soudit, že linie vedla na rozhraní úseků U-II a U-I mírně odlišně, než zachycují archivní mapy z fondu ŘOP. Především výskyt drobného betonu včetně většího kusu s otiskem po armatuře z objektu U-II/90 může svědčit o tom, že objekt nebyl postaven na jižním okraji bývalé usedlosti Földvár, ale na jejím severním okraji.

Další překvapivý nález betonu byl zjištěn na vytipované lokalitě objektu U-I/87. Patrně si projektanti při aktualizaci průběhu linie uvědomili skutečný průběh a sílu řeky a několik objektů odklonili od původních navrhovaných lokalit v těsné blízkosti řeky. Dalším důvodem může být skutečnost, že již koncem třicátých let mělo koryto řeky Tisy průběh spíše odpovídající současnému stavu, oproti průběhu řečiště zobrazeném na neaktualizované archivní mapě III. vojenského mapování, ve které je návrh trasy LO zakreslen.

Otázkou zůstává osud objektu U-II/89. Podle archivních materiálů měla stavba probíhat od východu na západ (tedy od objektu 88 a dále v obou sledech). Podle dalšího archivního materiálu poskytnutého Ivem Vondrovským (IV), který primárně popisuje obsazenost objektů, se ale objekt 89 nevyskytuje. Je proto možné, že právě s mírnou optimalizací průběhu linie se projektantům hodilo stavbu objektu 89 zrušit. Na druhou stranu je však nutné připustit, že v tom samém materiálu jsou vynechány i druhosledové objekty 200 až 203, přičemž s vysokou mírou pravděpodobnosti objekty 201 a 203 a patrně i objekt 200 postavené byly. Takže nelze spolehlivě říci, jestli vynechaný objekt v materiálu IV byl z důvodu, že nebyl postaven, nebo že objekt nebyl v daném čase vhodný k obsazení.

Návrh lokality objektu U-I/86 prakticky odpovídá místu dle archivních podkladů. Je to místo mírně vyvýšené s patrnými terénními úpravami a v blízkosti byla nalezena betonová drť použitá jako výplň do panelové cesty. Ještě k tomu je to místo svojí polohou velice pěkné. V současnosti je rozsáhlé okolí zbavené náletových rostlin různého druhu a je zcela holé, nejspíš z důvodu dobré přehlednosti pro hlídkující policisty, kteří si i letos nenechali ujít setkání se záložákem (a jeho synem) jak ze Slovenska, tak z Česka.

Z časových důvodů již nebyl podrobně prozkoumán, za účelem pátrání po objektu U-II/88, prostor mezi objekty U-II/90 a U-I/87. Proto návrh jeho lokality k datu tohoto komentáře je čistě hypotetický a budiž inspirací pro další průzkum.

Za průzkum stojí i neprobádané pole od objektu U-I/86 přímo směrem k objektu U-I/84 (ten je již na Ukrajině). Po objektu U-I/85 nejsou při břehu Tisy stopy žádné a i když též chybí ve výčtu přehledu obsazenosti (IV), tak kdo ví? Pozor, hranice je blízko a kamerový systém spolehlivě funguje.

Tomáš Svoboda (7.4.2011)

V dubnu t.r. jsme provedli průzkum i uzávěrů.

Severně Zatína měl být vybudován uzávěr 4 řopíky: 325 - 328. V místě je nová inundační hráz, před ní silně pozměněný terén, který je buď pod vodou nebo zmítán při povodních. Nenalezeny žádné zbytky po objektech.

Severně obce Leles pak prozkoumán 2objektový uzávěr (323 - 324), ale výsledek stejný.

Ivo Vondrovský (25.2.2011)

Dne 23.6.38 bylo zadáno 66 obj., k 30.9. bylo hlášeno 64 zad. a 36 vyb., vykázáno bylo 37 vybet., ale při vyúčtování 19.12.40 bylo konstatováno „... dle deníku nedokončeno 55 obj., z toho 30 bez provedené betonáže“. Rozpory nedokážu vysvětlit.

Zdeněk Hanáček (18.3.2009)

Úřední název obce byl v roce 1938 Kráĺovský Chlumec. Dnes Kráĺovský Chlmec.

Zdeněk Hanáček (18.3.2009)

Úsek začínal pravděpodobně na břehu řeky Bodrog (severně od Stredy nad Bodrogom), kde navazoval na úsek M-III. Sledoval ve větší, či menší vzdálenosti železniční trať Košice - Čop a pokračoval na východ přes Somotor, Malý Gýreš (dnes Malý Horeš) k jižnímu okraji Kráĺovského Chlumce. Zde se linie lomila více k jihovýchodu. Překročila železniční trať nedaleko obce Dobrá a mířila jižně od Bieĺu k řece Tisa. Úsek končil na jejím břehu východně od obce Malý Tarkan (dnes Malé Trakany).

Délka úseku byla přibližně 29 km. Vychází zde tudíž průměrně 2,2 objekty na 1 km.

Zdeněk Hanáček (18.3.2009)

Číslování objektů odhadnuto.

Dle prvního splátkového výkazu z 27. 7. 1938 sídlil VSD v obci Biel na východním konci úseku. Proto předpokládám, že stavba objektů postupovala od východu na západ. Protože nejdříve bylo nutno zajistit komunikace směřující na důležité město Kráĺovský Chlumec.

Zdeněk Hanáček (30.10.2008)

Podřízení jednotek čs. armády v úseku za mobilizace (k 30. 9. 1938):

- III. armáda (SV Kremnica), arm. gen. Josef Votruba

- Hraniční pásmo XVI (SV Košice), div. gen. Ondřej Mézl

- Hraniční oblast 42 (SV Užhorod), brig. gen. Oleg Josef Svátek