[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Litinová kamínka z LO

Diskusní fórum > Obecná diskuse > Litinová kamínka z LO

Jan Fukala (30.10.2005 11:25)

Pro kolegu Polárního Lišáka: Aha, CH2/241 je jeden z cca pěti objektů, které jsem z úseku CH-2 doposud nezkoumal.
U předchozích dvou, se divím, jak déčko, tak i to vypálené áčko jsem navštívil zevnitř, nic jsem tam však neobjevil. Pravdou je, že v CH2/240 je stabilně značný bordel, stejně jako v déčku, kde byl naposled co si pamatuju nános střepů, nejlepší je CH2/238, která je úplně u zástavby, a krom jiného brajglu se tam nacházelo asi 3 roky na vchodové střílně stále stejné Leo, kdoví co se tam dělo :o)
Jinak, jsem z Prahy, a kontaktní adresa je na mne csl.opevneni@seznam.cz


Polarní Lišák-Filip Rydlo (25.10.2005 17:20)

Souhlasim, ale pres všechno, tak kde jsem nasel ty dvoje nebyli žadné dřevozemní kryty, je to skalnaty horský terén, v tomto useku byli rádi že vykopali zákopy... ale mame další zajimavou teorii...


Honza Vavruška (23.10.2005 18:06)

Fotodokumentaci přímo s kamny venku jsem ještě neviděl, nicméně jsou známy dobové fotografie různých zemljanek přímo v týlu pevnůstek. Tam si měla osádka zřídit pohodlí pro život v míru a je docela pravděpodobné, že tam kamna mohla existovat. Pokud se tedy střepy nalézají poblíž objektů, tak by to tuhle teorii jedině potvrzovalo.


Polarní Lišák-Filip Rydlo (23.10.2005 15:14)

To je fakt, vše co jsem kdy objevil bylo vždy venku, často dost hlubuko v hlině,což svědčí o nějaké té dobe před... tahle teorie se mi zdá i dobrá, ale na druhou stranu, co se kde dochovalo uvnitř? Malo co... Existuje k te teorii kamen venku nějaká fotodokumentace?


Radek Cincibus (23.10.2005 10:49)

No,tak to tu sleduju a chci jen říct,že bych se přiklonil k názoru z 8.6.(P.P.) a to,že vrchní deska je ideální na ohřev stravy,čaje(vody na holení:-) a že stála někde venku.Rozhodně lepší než otevřený oheň.Neříkám,že vojáci té doby nebyli stejně vynalézaví jako Ti dnešní a nemohli použít kamínka i na přitopení v objektu,ale to už jsem zas tam kde jsme byli,Uf!


Polarní Lišák-Filip Rydlo (23.10.2005 1:45)

Ještě mě tak napadlo že jsme objevili dalsí střepy litinových bubínku v neporádku u obj.č. 240 a 239. Ze střepu u 239 jsem použil jednu nožičku - shodovala se, ale jelikož je zde všude dost lidi a tzto artefakty se valely na vrchu - za 60 let byvají části již dávno pod listím,či zemí, nevěnoval jsem jim pozornost.


Polarní Lišák (19.10.2005 20:56)

Myslím že to byl druhosledový A-200 č.241, není divu byl již pod listím cca 10m od objektu. Na CH-2 jsem byl pouze 4x, chystám se tam znovu. Je možné se s vami seznamit? Budete asi také z okresu,že?kontakt na me: nemame@email.cz


Jan Fukala (18.10.2005 18:30)

Pane kolego, mohu se zeptat v jakém objektu konkrétně jste v Polubném onu část kamen objevil? Osobně se úsekem CH-2 Polubný několik let zabývám, našel a viděl jsem tam již spoustu věcí, nicméně zbytek kamen mi poněkud unikl. Děkuji. J.F.


Polarní Lišák (2.10.2005 0:42)

Vojenske použití civilních kamínek je znamé. U nás na severu Čech takové pozustatky stale nachazime. Sám jsem dosud zachranil 2 kusy kamen značky Čenkov nalezené v úseku K1 a J2 - ve velmi hlubokých lesích na Kančím vrchu. Další kus naprosté ruiny, ci zbytku kaminek opět pravdepodobně zn. čenkov(na strepu jen Č) jsem objevil pravě dnes na úseku CH2 polubný. Vlastním jestě jeden kus kamínek, které koupili prarodice po valce primo od vojenské zpravy, nemaji žadné znaky, ani firmu, jen na vnitřních stranách dílů jsou davidovy hvězdy(židovské).Ma někdo podobné zkušenosti? Filip


Roman Kubeček (13.6.2005 17:06)

Já mám zjištěno,že určitě maj tyto kamínka původ ještě minimálně předválečný, ty označené trojkou vypadají jako přímo vyráběné pro vojsko, ostatní jsou asi civilní ale armáda určitě civilní taky používala, třeba ješte ze skladů po Rakousku-Uhersku, při velkém počtu sléváren u nás, které vlastně vyrábějí kamínka z litiny dodneška, jich armáda musela mít dostatek:-) P.S. Dnes se tyto kamínka znova vyrábí,hlavně na export a jsou uváděné jako kopie z 19.století


Mikin:-) (13.6.2005 14:43)

No jeslti by to nějak odpovídalo, tak děda je ze Slovenska, ze severní části.


Jiří Vaněček (13.6.2005 14:36)

"Děda je ročník 28, ale ta otázka odkud jsou je tu stále......"
Ta otázka, odkud děda je, je tu stále ;o)


Mikin:-) (13.6.2005 14:34)

Tak tady jsou ty moje slibované fotečky, v minulém příspěvku jsem uvedl, že mají na předu číslo 3, ale doma jsem zjistil, že je tam 4. Shodou okolností je tento rok chystám renovovat, páč ve sklípku v zimě s takovýma vinckama je příjemě. S historie mých vincek toho moc nevím, dostal jsem je od dědy a ten mi řekl, že je měli doma od jak živa, tak nevím co si pod tím mám představit. Děda je ročník 28, ale ta otázka odkud jsou je tu stále......


Roman Kubeček (13.6.2005 13:34)

Nové,ostřejší fotky kamínek z Deštného. Otázka, zařadit na net. jako součást vybavení LO u nás, anebo nechat toto téma otevřené do budoucna? :-)


Jiří Vaněček (9.6.2005 7:25)

Citace J. L.: "aha, takže když ŘOP usoudilo, že tenkterý řopík je na ho...., tak mu zabudovali alespoň obráceně skluz a byl používán jako granátům odolná latrína :-))"

V tom případě nevím, proč nemají ten skluz obráceně všechny řopíky :o))


Jan Lakosil (8.6.2005 21:54)

Mně se na kamnech v řopíku nezdá nic divného. Jednak nikdo nemluví o tom, že by měli kouřovod vyvádět střílnou a také po válce proběhly úspěšně armádní zkoušky na využívání německých kamen v LO. Vyvedení kouře periskopem je vyzkoušené a funguje, stejně jako výdechem ventilace. Rozhodně povrchová teplota kamen není tak velká, že by začalo hořet vnitřní bednění, stačí nechat mezi kamny a výdřevou mezeru. S kolegy jsme prováděli na LO různá dobová cvičení a můžu říct, že není nic příjemnějšího než přijít ze sněhové vánice do vyhřátého řopíku a sundat si kabát, usušit se a vzít si teplý gulášek. Samozřejmě pokud by hrozilo napadení, kamna bych vyhodil ven. Při intenzivnější střelbě a plném osazení řopíku okamžitě stoupá teplota v interiéru natolik, že by problém chladu nebylo třeba řešit.


Petr Palec (8.6.2005 21:00)

No nějak se mi ty argumenty pro kamna v řopíku nezdají. Kouřovod do střílny? Co když zafoukal vítr? Kouřovod do periskopové trubky? Vedle dřevěného obložení? Viděli jste někdo začazené výstupy z objektu? Žhavá kamna mezi granáty? A co otrava kysličníkem uhelnatým? Navíc řopík má sám o sobě výborné izolační vlastnosti, myslím že pár chlapů a dvě petrolejky ho v klidu za pár dní vytopí také. Kamna jako jsou Petry mají výkon okolo 4kW, uváděné vincky ho budou mít mnohem menší ale stejně bude příliš vysoký na tak malý prostor. Faktem ale je, že kamna se v objektech nacházejí. Nemohlo by třeba jít o kamínka na ohřívání stravy, velká vrchní deska a boční vývod jsou na to ideální, nemluvě o "Desateru velitele" kde se o teplém jídle mluví, nikoli o topení. Kamínka by stála venku pod nějakým přístřeškem, jedna pro několik přilehlých objektů. Myslím, že v objektech se topit nesmělo, nemohlo a nemuselo. Objekty byly předem testovány a pokud by se uvažovalo o vytápění, bylo by to asi vyřešeno konstrukčně a systémově (i když v armádě ...?).


Vladek Vácha (8.6.2005 19:36)

Ty slaměný rohože budou asi něco jak jsou dneska takový rolety?


Jan Lakosil (8.6.2005 18:29)

aha, takže když ŘOP usoudilo, že tenkterý řopík je na ho...., tak mu zabudovali alespoň obráceně skluz a byl používán jako granátům odolná latrína :-))


Vladimír Sýkora (8.6.2005 18:09)

Honzo, s tím granátovým skluzem je, zdá se, vyřešena další záhada. Proč je někde zabetonovaný obráceně. Ten odpad by se v této obrácené variantě vyhazoval doopravdy pohodlněji, protože by si nepotřeboval třetí ruku.


Jan Lakosil (8.6.2005 15:52)

Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že kromě kamen návštěvníci nejvíce ocení lihový vařič a suchý záchod, zvlášť pokud se dodá, že se exkrementy během boje vyhazovaly granátovým skluzem. V dobových dokumentech se ještě hovoří o slaměných rohožích na spaní, nemá někdo fotografie něčeho, co by toto připomínalo?


Mikin:-) (8.6.2005 9:33)

Na základě toho všeho sy stejně myslím, že by taková zrekonstruovaná kamínka vůbec nemusela být špatným exponátem v řopíku. Lidi se stejně ptají jak se topilo.......


Jan Lakosil (7.6.2005 23:59)

Odvod spalin si dovedu představit jednoduše přes závěs periskopu nebo po napojení kolenem na výdech ventilace. V případě, že by vznikla bojová situace, došlo by k jejich odstavení. Pak by jim začlo být v objektu pěkně "horko" i bez kamen. Dole ilustrační fotka z použití německých kamen.


Roman Kubeček (7.6.2005 23:43)

A zde je fotografie vůbec prvních nalezených kamínek(vincek) v Deštném. Omluvte zhoršenou kvalitu:-) je to foto z r.95 a fotákem za 200,- Zájimavostí je to,že se jedná zřejmě o vojenské provedení, protože značka slévárny je v kodu a kamínka(vincky) jsou bez příkras. Nožičky jim nechybí. P.S. Tak co je kotelníku??? :-)


Vladimír Sýkora (7.6.2005 22:24)

Myslím, že Petr Palec (7.6.2005 7:00) zmínil podstatné: bezpečnost.
Povím drobnou zkušenost z vojny. Jednou v zimě roku 1982 jsme vyjeli na cvičení na Doupov (příprava na akci Krkonoše). Při přípravách nastal v kasárnách mezi bigošema chaos, jak přežijí zimu na Doupově v OT-64. Začali shánět po smetištích kamna značky Petra. Po menší úpravě (zkrácení) se kamínka nainstalovaly do Ótéčka a po mírné deformaci roury, která se protáhla střílnou v poklopu, se mohlo zatopit. Tak útulně jsem se necítil ani ve "štábáku", vzpomínám, že kolem bylo i pár kanystrů s naftou.
Takže, pokud kamínka nejsou pozůstatkem nějakých akcí lesáků, partyzánů, trampů, atd., tak si docela dokážu představit náhodnou (byť zdá se rozšířenou) lidovou tvořivost záložáků kolem roku 1938, o které neměla oficiální místa ani tušení. Nebo byla silně tolerantní, tak jako byl tolerantní velitel praporu tenkrát na Doupově.


Mikin:-) (7.6.2005 17:54)

No já s takovýma topím dodnes ve sklepně, mají na dvířkách nějaké lístečky a uvnitř 3. Foto pořídím po víkendu, ale u nás se jim neříká kamínka, ale "vincky". tvarově úplně stejné a upozornil bych na vzláštní tva nožiček viz všechny obrázky.


Ondřej Vonka (7.6.2005 10:56)

Samozřejmě ne "tvorem" ale "tvarem" ... překlep :-)


Ondřej Vonka (7.6.2005 10:55)

Neco podobného jsem nalezl i v úseku C-14 Měcholupy. Jenže jsem tomu nevěnoval pozornost.. Teď už pozůstatky zmizely do šrotu. Ale tvorem to přesně odpovídá těm na totkách..


Petr Palec (7.6.2005 7:00)

Máte představu, jak byl řešen odvod kouře? Lesáci to moc neřešili, napojili kouřovod na periskopovou trubku, ale co vojáci ve vybaveném objektu? A co bezpečnost, ochrana munice? Pokud bylo v objektu sedm lidí, kde kamínka stála?


Roman Kubeček (3.6.2005 22:59)

Ted jsem mel s klukama diskuzi a schodli jsme se na jednom a kdo topí v bungru tak nám dá za pravdu, takhle malinký kamínka v řopíku v r.38 v horách lepší než nic, ale normálně jako lesák bych si tam dal teda určitě veliký aby mě nebyla zima a né takovýhle prťouse.


Roman Kubeček (3.6.2005 22:48)

Máme zde dvoje kamínka úplně stejné, a oboje používané někým v řopíku ,které jsou velmi staré a každé přitom odjinud,pak zde máme dvoje velmi podobné taky z LO. To už asi není náhoda. Navíc, já akorát v řopíkách nacházím klasické velké Petry anebo podobné, ale takhle malinký


Roman Kubeček (3.6.2005 22:03)

Ty první jsou z Deštného, prý po vojácích a tyhle jsou od domorodců ze Starého Města a prý taky po vojácích, budu zjištovat podrobnosti


Vladek Vácha (3.6.2005 21:33)

Teď zas ale jak zjistit jestli je to po vojácích anebo jestli kamínka jsou pozůstatek třeba po lesácích.


Tomas Rh (3.6.2005 18:27)

Já našel tyto zbytky u objektu vz.36 na jižní Moravě.


Roman Kubeček (2.6.2005 23:31)

Jsem velmi rád,že jsem svojí troškou opět mohl přispět na tyto stránky a věřím, že tento objev nebude zdaleka poslední. Rád bych, kdyby i ostatní se vyjádřili k tomuto tématu, věřím, že určitě ještě někdo se s těmito kamínky někdy setkal.


Jan Lakosil (2.6.2005 20:41)

Problematika používání kamínek v LO v roce 1938 je naprosto neznámé téma, o kterém se prakticky nic neví. Takže tyto fotografie jsou první vlaštovkou. Pokud ty zbytky a dochovaný kus jsou stejného typu (nebo podobné), máme tu pro provozovatele muzeí LO námět na další exponát do expozice.


Roman Kubeček (2.6.2005 19:14)

V roce 1995 jsme po informaci pamětníka našli v Orlických horách litinová kamínka která měli mít vojáci údajně v řopíkách. Mají na plášti znak kosočtverec v kolečku a číslo 3. V roce 2004 objevil Honza Lakosil zbytky litin.kamínek u řopíku v Jeseníkách a já jsem ted objevil úplně ty samé, kompletní a taky prý kdysi používané v řopíku. mají na plášti znak velký Z a malý S v kroužku a číslo 5. Nevíte někdo něco bližšího?


ropiky.net ©1999-2018