[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Vaše názory na rekonstrukci A/60

Diskusní fórum > Muzea lehkého opevnění > Vaše názory na rekonstrukci A/60

Vladek Vácha (1.11.2005 20:40)

No záleží o které trojnožce se tu bavíme??vz.37?nebo co je pod vz.7/24 ,vz.24?.Pokud jde o střeleckou lavici tak se to tu již několikrát zmiňovalo,sic je známa z několika továrních fotek ale zatím se neprokázalo,že by za první republiky byla používaná v objektech.Ani se žádná předválečná nedochovala.Všechny střel.lavice takové jak je známe jsou z poválečné výroby a pocházejí tuším z Jaroměře.V praxi se projevila jako velmi nepraktická.jediné předválečné o kterých se ví,že byly je vlastně stolek k improviz.závěsu a pult z políráku z roku 37.


Honza Vavruška (1.11.2005 20:25)

Já si myslím, že ten pult byl určený jenom k odkládání příslušenství zbraně apod. Jeho velikost snad ani neumožňuje nic jiného a kdyby byl určen pro tu trojnožku, tak by ho už na výkresech museli navrhnout jinak. Bylo přece jasné, že ta třetí noha by se musela provizorně podepřít jinak a na výkresech by přeci nepočítali od začátku s provizorii. Uvážíme-li, že pak přišel stolek k impr. závěsu a následně střelecká lavice s lapačem nábojnic, tak se nejspíš jedná o jakýsi první stupeň ve vývoji těch lavic.
K těm lapačům: zrovna při poslední výpravě k šikmolomenému řopíku jsme v několika objektech narazili na zabetonovaný šroub pouze pro horní úhelník a ve stěně ještě vězely špalíky, takže tady mohl ten lapač být uchcen těmi vruty...


Vladek Vácha (1.11.2005 19:56)

No právě.Ten pult určitě v případě zájmu (to znamená když bude chtít někdo zkoušet) udělám ,už jen kvůli tomu aby se dal vyzkoušet v praxi.ten pult má podélnou lištu,která zvyšuje kraj.Takže podle mě se plánovalo ho využít na odložení věcí(na co by tam ta lišta jinak byla) anebo pro zachytávání nábojnic.Tam si ale nejsem jistej co nábojnice udělá když doslova vlítne do toho pultu.Aby se neodráželo a pak spadla na zem.pokud pro nábojnice ,tak se muselo počítat s nějakou instalací zbraně.Možná že jen opření lk o střílnu a palbu částečně z ruky.Takže něco podobného jako improviz.závěs ale bez toho závěsu.


Jan Lakosil (1.11.2005 19:50)

tak jsme se v tom nějak zamotali,ale to je jedno... S tim horním úhelníkem bych si nelámal hlavu. Horší je to s tím pultem,tam jasno nemám, na dvojnožku je fakt dost nízko.


Vladek Vácha (1.11.2005 19:26)

Já to vím ale ty jsi napsal opak?já jak jsme psal bych tipoval,že němci by to L-ko ohnuly aby nepřekáželo.


Vladek Vácha (1.11.2005 19:19)

Bočnice ,pokud myslíš tu podélnou lištu tak ta má tuším kolem 6cm.Proč?


Jan Lakosil (1.11.2005 18:59)

Já si myslím, že pokud je lapač přišroubován ke stěnám, není až tak nutné ho přidělávat ke stropu, zvlášt když šlo o čas. Rozhodně nehrozilo, že by jim spadl na hlavu. A to posunutí o 33 mm nevadilo, neboť je z ohebného plechu a snadno se dá přimáčknout do oné stropní díry. Několik lapačů jsem již montoval a demontoval a mám to vyzkoušené. Co se týče toho pultu z roku 37, mám jistou teorii, kterou si musím ještě ověřit. Jak měla být vysoká bočnice podle rozpočtu LO? Podstavec TK by tam teoreticky mohl jít, kdyby se podepřela zadní noha nějakým stolkem. Je jasné, že by měl kulomet omezený odměr a náměr,ale lepší něco než nic. V létě 37 neměli vojáci moc představu o podobě lafety vyvíjené ZB, takže rozhodně není mezi ní a pultem žádná spojitost.


Vladek Vácha (1.11.2005 18:47)

Asi jsme se nepochopily pokud si přečtu tuhle odpověď?,,No a ty lapače jsou jasné, L mohlo být zapuštěno do výdřevy velice snadno, neboť bednění bylo v místě kotevních šroubů vyříznuto a vytvořena kapsa v betonu zaraženým špalíkem, který bylo možno kdykoliv vyndat." Tohle je samozřejmě jasné.Ale myslel jsem pokud lapač byl namontován nouzově pomocí šroubů do dřeva tak samozřejmě nemohlo být L-ko zabetonováno ke stropu.Nejenže by to bylo nelogické když by po stranách byl přidělán jen vruty ale také technicky nemožné protože by se o 33mm posunulo L-ko a už by to bylo mimo kapsu v betonu!takže jedině vrtat.


Vladek Vácha (1.11.2005 18:21)

Mezi osou střílny tedy i hlavně a horní plochou stolku z roku 37je 60 cm,to dvojnožka nebude.A šířka 28cm je dost malá na použití polního podstavce.Sic se teď nebude jednat o lk ale budu uvádět údaje z mého exempláře nauky ke kulometu vz.37.U podstavce jsou tři polohy o výškách 35cm,50cm a 65cm.Bohužel rozteč noh tu není uvedena.myslíš ,že nebyl stolek plánován v kombinaci s lafetou vz.37?i když ještě nebyla v sériovce.


Jan Lakosil (1.11.2005 13:37)

Já si myslím,že opěrný stolek pod závěs LK a původní pult ze začátku výstavby nemohly být namontovány současně (překážely by si). Závěs LK umožňoval lepší možnosti při vedení palby (dlouhé dávky bez rizika vibrací) oproti umístění na dvojnožce, takže jistě měl přednost před původním starým pultem. Bylo by jistě zajímavé tu původní starou verzi vyzkoušet, aby se ověřilo, zda se skutečně na ten pult měl postavit LK na dvojnožce, nebo se s ním počítalo po úpravě i pro Schwarzlosku na trojnožce? Ten háček na zavěšení řemenu jsem našel v objektech, kde byl v roce 38 impr. závěs se opěrným stolkem, podle mne mohl sloužit i k tomu, že v noci byl kulomet stále zamířený na hlavní cíl.


Honza Vavruška (1.11.2005 13:09)

Tohle je docela zajímavé téma. Já si myslím, že u objektů, betonovaných do léta 1937 ty dřevěné pulty podle polírních výkresů zůstávaly i po jejich nahrazení stolkem + závěsem lk. U nově stavěných objektů se asi již nepoužívaly, ale u těch starých řopíků se nevyměňovaly. Už jsem se nad tím zamýšlel, protože v případě stříbrského úseku E-22 se vyskytují objekty spadající do obou období. První objekty úseku, budované ještě dle starých výkresů mají pouze jednu periskopovou rouru (všechno typy A) a tudíž zde mohly být jen ty prkna. To by potvrzovaly i vzpomínky pamětníka v knize p. Bednára "malé stolky pro postavení kulometů se provizorně prodloužily a tak si vždy jeden mohl odpočinout." Dokážu si představit, třeba tenhle pult ve spojení s háčkem u stropu pro zavěšení kulometu řemenem. Protože u nouzového závěsu se stolkem podepření kulometu nebylo nutné řešit. Tam byl stále položený na tom stolku. Takže když by se v té levé kasematě mělo vyskytovat provizorní řešení, tak bych volil buď čep se stolkem, nebo pult s kulometem na dvojnožce, zavěšeným na háčku. Dává mi to docela smysl a navíc řeším podobný problém s naším objektem typu E, který bude pravděpodobně prezentovat nouzové řešení :-) Improvizací bylo určitě hodně, ale tohle je docela pěkný příklad dvou z nich. Jaký je názor věhlasného "odporníka" J.L.? :-)


Jan Lakosil (1.11.2005 0:11)

Myslím,že v době Mnichova byl málokterý objekt ve stavu podle polírních výkresů z roku 37, neboť ty sklopné stolky a pulty z polírních výkresů zrušilo ŘOP již v létě 37 a od jara 38 nahradilo klasickými závěsy pro LK a podpěrným stolkem pod střílnou. Nikde jsem se dosud nesetkal s pozůstatky toho původního pultu pod střílnou,co je na těch plánech,což mne v tom jen utvrzuje. Ten původní pult by chtělo vyzkoušet,aby se zjistilo,k čemu vlastně byl určen. Já myslím,že se na něj měla postavit 26-ka na dvojnožce. Jak bys jinak chtěl střílet,kdybys neměl závěs LK a lafetu? No a ty lapače jsou jasné, L mohlo být zapuštěno do výdřevy velice snadno, neboť bednění bylo v místě kotevních šroubů vyříznuto a vytvořena kapsa v betonu zaraženým špalíkem, který bylo možno kdykoliv vyndat.


Vladek Vácha (31.10.2005 21:48)

Měl bych drobný dotaz k poslední větě.Dokážu si přesně představit stav objektu po vybudování v provedení dle políráků v roce 1937 bez lafetace (stejný stav mohl být na mnoha objektech i v době Mnichova) ale jak by tam byl použit polní podstavec s 26tkou?To bych si zpíše dokázal představit použití TK nebo LK bez lafetace různými nouzovými způsoby.Jinak tím,že lapač je přišroubován jen vruty se naskýtá drobný problém,zajímalo by mě jak to asi řešily naši vojáci?konkrétně myslím to,že L ko ,které drželo lapač u stropu nemohlo být zapuštěno do výdřevy.Němci by to moc neřešily,to je také asi můj způsob,kdy držák prostě ohnuly anebo zkrátily tak jako u reaktivací.V.V.


Jan Lakosil (31.10.2005 21:01)

Nechci se stavět do role člověka, který diktuje co a jak se má dělat, ale zde je můj nestranný názor. V případě tohoto objektu bych se raději držel specialit, které zde jsou, tj. zachovat a obnovit německý způsob montáže lapačů přes vruty. Myslím, že i v roce 38 se takto některé lapače montovaly - v případě časové nouze. Co se týče lafetace v levé místnosti, použil bych něco zajímavého,co se ještě nikde v muzeu LO neobjevilo, třeba ten pult pod střílnou z polírních výkresů+dřevěný sklápěcí stolek. Kombinovat tento stolek s lafetou vz. 38 je dost dobře nemožné a myslím, že nesmyslné. Mohlo by to dobře imitovat stav LO v létě 37 po výstavbě, tj. v době, kdy lafeta pro LO byla ještě na prknech projektantů Zbrojovky a řopíky byly připraveny pro 26-ky na polních podstavcích.


Vladek Vácha (30.10.2005 17:21)

Zdravím všechny,chtěl bych se Vás všech dotázat na Váš názor ohledně rekonstrukce objektu.Němci osadily ventilátor ale neosadily na zabetonované šrouby lapače zplodin.Tímto bych se chtěl zeptat v jaké podobě by jste tento prvek chtěli shlédnout.Buďto neosadit vůbec anebo jen šrouby do dřeva (jednu z těchto variant použili němci při zkouškách).Anebo přidělané klasickým způsobem na zabetonované šrouby.Dále bych se chtěl zeptat co by jste raděšji vyděli v levé střel.místnosti(v té s diamantovým příkopem bude laf.vz.37).Mám možnost výběru z těchto možností (protože na objektu němci zkoušli naše vybavení tak je možné,že se v průběhu zkoušek objevily na objektu všechny varianty lafetace) - buďto impr. závěs a k němu patřičný stolek,dále lafetu vz.38 v lehkém provedení s dřevěným stolkem v podobě prkna tak jak je zakresleno v polírních výkresech v roce 1937 + dřevěný stolek na výměnu hlavní.Anebo lafetu vz.38 v těžkém provedení s vyvažováním s dřevěnou střeleckou lavicí tak jak ji známe z poválečné výroby.Prosím o Vaše názory zde anebo na můj e-mail.Nemohu se rozhodnout co tam umístím tak aby to bylo nejzajímavější.Za všechny reakce děkuji!V.V.


ropiky.net ©1999-2018