[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Podivný řopík

Diskusní fórum > Obecná diskuse > Podivný řopík

Martin Rajnyš (27.1.2006 16:04)

Špatně jsem se vyjádřil,myslel jsem ty zatracený vidle,ne rám střílny.Odpad a příložka jsou opravdu předválečné?Nejsou nijak značené.


Jan Lakosil (26.1.2006 22:28)

Martine,já jsem ten tvůj poslední příspěvek nějak nepochopil (asi jsem už unavený). Jaký rám máš na mysli? Závěsy na lehké kulomety se vyráběly skutečně až po válce,ale ty odpady a příložky jsou původní.


Vladek Vácha (26.1.2006 21:23)

Pokud jde o rámy,tak je to dost jasné na té fotce v SM.


Martin Rajnyš (26.1.2006 19:30)

Ještě k té lehké a těžké verzi,vidle byli určitě univerzál a dochovali se bez dodatečných úprav.Tak ty už zmíněné drážky,čep vedení nosné tyče,ale i stupnice na náměrové tyči L a T.popřípadě zarážkové kolíky na náměrové tyči nejsou ty dírky uzpůsobeny pro oba kulomety?Pak už jen to že se po válce k lehké verzi vyrobily pouze improvizáky,příložky a odpady.Už jen to jak v pěkném stavu se vše dochovalo(brinýrování)neumím si představit dost dobře dodatečnou úpravu rámu(špatné uchycení na obrobení).Co ty na to Honzo.


Vladek Vácha (26.1.2006 17:04)

Tuším,že to bylo v tom článku jak je ta fotka.


Jan Lakosil (26.1.2006 9:08)

Číslování lehkých a těžkých lafet po sobě nešlo (jak píše Martin), klíč na rozluštění přidělení čísel však zatím nemám. Zdá se,že to číslovali jak jim ty lafety přišly pod ruku. Už to tu píšu asi potřetí, ale znovu zdůrazňuju, že všechny vyrobené lehké lafety byly poslány do Německa a už se nikdy nevrátily. I z poválečných podkladů plyne,že měla VS k dispozici pouze lafety v těžkém provedení, což odpovídá i tomu, co se nacházelo v reaktivovaných oblastech. Z toho plyne, že všechna čísla lafet, která se dochovala, patří k těžkým lafetám. Vladku, odkud bereš informace, že VŽV nechalo dodělat nějaké nové díly pro lafety vz. 38? Já jsem zatím na nic takového nenarazil.


Vladek Vácha (26.1.2006 8:39)

Nástupce ŘOP musel po válce nechat k lafetám dodělat "nějaké"nové díly.Takže se asi dochovala spíše nějaká sněska dílů než celé komplety.Polud si pamatuju tak když jsme měl dřív 7lafet tak některé měli také číslo pod 2500.


Nič Martin (26.1.2006 8:30)

Dobře. Takže jsme došli k závěru, že lehká a těžká lafeta je de fakto totéž akorát se to liší poskládáním dílů tj. vynecháním nosiče TK a nahrazení dolního čepu improvizákem získám lehkou verzi. Resp. lehká verze je pravděpodobně jen okleštěná těžká verze. Teoretická možnost doplnitelnosti lehké verze na těžkou mi naznačuje případnou montáž kladek i u lehké verze. Další věcí je číslování lafet. Myslím že si mohu troufnout tvrdit, že číslování lafet šlo po sobě a nikoliv duplicitně pro lehkou a těžkou verzi. Tj. lehká verze č.0001 až 2501 a těžká verze 2502 až ????. Přirovnal bych to k číslování periskopů - zesl., norm. a zes. Taky to šlo po sobě a ne pro každý typ zvlášť. Takže by mi pak vycházelo že min. mosazný jezdec z odměru se od lehké verze dochoval resp. že nějaká lehká verze tu zůstala a nebyla odeslána do berlína. Nebo kam by jste potom zařadili jezdec s číslem 157!


Vladek Vácha (25.1.2006 22:21)

No právě,že jsou stejné alespoň to vypadá na té fotce.Takže to nikdo nemůže rozdělit jestli a koli se dochovalo.


Jan Lakosil (25.1.2006 22:19)

Podle mých údajů válku nepřežila žádná lafeta v lehkém provedení. Ale pokud měly stejné díly jako těžké, je to v podstatě jedno.


Vladek Vácha (25.1.2006 22:16)

Takže možná se nějaké lehké u nás zachovaly,jenže jak to poznat.když jsou stejné díly.


Jan Lakosil (25.1.2006 22:15)

Asi máš pravdu, měli by s těmi různými součástkami jenom chaos.


Vladek Vácha (25.1.2006 22:13)

Tak tady koukám na fotku lafety v lehkém provedení.je to lepší než to odhadovat:o)nezapomě%nte,že se nám jedna fotka dochovala.Tak čep v té kostce je.Drážka není vidět.to by tam nesměla být pan.mapa.ale asi tam bude když tam je ten čep,který je pro tu lafetu také zbytečný!


Martin Rajnyš (25.1.2006 22:04)

Nevidím důvod proč by nemohly být při výrobě vyfrézovány drážky a vložen čep.Je to otázka několika haléřů.Armáda by si v tom určitě nedělala chaos.Vidle univerzál,ostatní dle potřeby a možností výstřelu řopíku.


Jan Lakosil (25.1.2006 21:58)

V jednom dokumentu jsem se dočetl, že německé OKH objednalo na rok 1940 u ZB výrobu tuším 800 lafet DZ-19. Když připočteme i ty lafety, které Němci získali v březnu 39, dostaneme jistě již slušnou sumičku. Nemáte někdo informace, že by se tyhle lafety dochovaly i někde v zahraničí podobně jako L1? Konečně bych měl důvod se jet podívat do Francie:-))


Jan Lakosil (25.1.2006 21:53)

Strakonických lafet v lehkém provedení bylo vyrobeno 2500 ks a všechny byly poslány do Německa. Válku přežila jen část lafet v těžkém provedení.Lafety byly objednány a vyráběny skutečně ve dvou verzích. Je možné, že lafeta v lehkém provedení nemusela mít drážku na změnu výšky mapy. Vzhledem k tomu, že lehkou lafetu nikdo už asi nikdy neuvidí, tak se to asi jen těžko dozvíme, jak moc se ty lafety lišily. Jinak závaží bylo univerzální pro TK37 i TK24. Dvojdílné závaží se vyrábělo pouze pro "Úplnou kulometní lafetu l.o. starého typu" (tak zní oficiální název královopolské lafety), vyvažován závažím byl totiž kromě obou TK i LK26.


Vladek Vácha (25.1.2006 21:20)

Zas v tom všem jsou peníze.ŘOP chtělo šetřit,takže kladky by dle mého názoru nedělali když nemuseli.U každého objektu jsou na kartě parametry střelby zbraní.Takže je dáno jestli TK nebo LK!Podle mě neuvažovali o tom,že by lehké provedení lafety pak třeba doplnili na TK.Univerzálnost je spíše v technologii výroby,vlastně se pak jedná jen o stavebnicový typ lafety.Kdy kombinací dílů jsou dva základní druhy.A pro plánované zbraně by pak nebylo těžké měnit parametry,třeba volbou závaží atd...


Nič Martin (25.1.2006 21:08)

Drážky na změnu výšky panoramatické mapy bych naopak pokládal spíše za důsledek univerzálnosti vidlí.


Nič Martin (25.1.2006 21:04)

No a jsme opět u toho na co tu narazil již Pavel Holzknecht. Podle Pavlovy úvahy by tedy u lehké verze kladky nebyly. Jenže pokud by byly vidle dělány jako univerzální je tu tedy reálná možnost o doplnění lehké verze o závaží a nosič a tím by vznikla nutnost namontovat i kladky. To umožňuje snadnou záměnu druhu zbraně a lafeta je tak doslova univerzální. Všude v literatuře se mluví o lehké a těžké verzi lafety a o dvojích cenách. Nemohlo to ale být tak, že byla vyráběna a dodávána vlastně jen jedna verze - těžká ze které se lehká verze v podstatě vyrobila až v objektu jen tím, že se do vidlí nezamontoval nosič TK. Nebo se v dokumentech už od výroby hovoří o lehké a těžké strakonici? Resumé by mělo být takové, že by pak byly kladky montovány i u "lehké" verze.


Martin Rajnyš (25.1.2006 20:50)

Zdravim pánové
Ke Strakonici jen dodávám,že lehká verze by nepotřebovala nejen čepy,ale i drážky na změnu výšky panoramatické mapy.Proto jsou ty vidle univerzální.


Vladek Vácha (25.1.2006 19:51)

No vyrobených jich bylo více než 2500ks.Že by si je Áda dal do chodby na ozdobu


Martin Urbánek (25.1.2006 19:43)

Spíše by mne zajímalo, proč se Pepa Klíma o "bunkr" stará jen občasně : -) a nezavítá mezi nás na web? Naposledy jsem jej viděl na plavbách BVP na Libavé, nad cvičištěm vévodil mohutný pozorovací objekt (WW II). Nejčastěji potkávám na Vranově Martina a méně častěji Honzu (tvoří pro nás řopíky.net). A to tam cíleně jezdím 4 roky. Třeba je to tím, že velitelská funkce v Přáslavicích Pepu plně zaměstnává. "Přáslavice nikdy více!" Pepa slouží v těsné blízkosti VVP Libavá, tak jej vyzývám, abychom navázali na tradici "průzkumů" prováděných J.V.(jistě i jinými).


Jan Lakosil (25.1.2006 18:33)

No to je zajímavá úvaha! Je pravda,že lehká strakonice by ty čepy asi nepotřebovala,ale je otázka, zda vojenská správa netrvala na tom, aby byly vidle univerzální. Pro úplnost dodávám, že ČZ Strakonice odeslala v roce 1939 všech 2500 vyrobených lehkých lafetací do Berlína - asi jako dárek Adolfovi k 50. narozeninám:-)))


Nič Martin (24.1.2006 20:34)

Jo,jo. Oba správně. Ta fotka je opravdu již nějaký ten pátek stará a je stažená ze stránek vranova. :-) V souvislosti s lehkou či těžkou variantou strakonice mě napadá jiná věc. Byla nějaká konstrukční odlišnost mezi těmito varaintami? Logicky by jsem čekal že ano. Pokud by jsem vycházel z toho, že lehká verze postrádala kladky, závaží a tedy i nosič TK tak musela postrádat na vnější části špalku pro spodní čep i ty dva kolíčky na boku do kterých se uchycoval nosič TK a na lehké verzi tedy byly k nepotřebě. Z toho mi pak vychází, že do dneška se dochovaly jen a pouze těžké verze strakonic.


Pavel Jonáš. (24.1.2006 20:11)

Na jižní Moravě jsou kladky opravdu téměř všude, kam jsem vlezl, ale v pár objektech chyběly. Bohužel už v nich nikde nic nevisí...Tedy krom muzeí.


Martin Černý (24.1.2006 19:14)

Je to skutečně objekt 5/1239/E (krycí název Anička :-))) Jinak je to fotka zřejmě minimálně 4-5let dozadu soudě podle dřevěné makety LK26, která je dneska už dávno minulostí :-)


Jan Lakosil (24.1.2006 14:59)

No řekl bych,že je to Pepovo éčko na Vranově :-). Nicméně to bude asi nějaká hodně stará fotka,už je tam dlouho výdřeva. Co se těch kladek týče: jak to plánovali v roce 1938 mi není moc jasné, ale pokud by šla do objektu lafeta v lehkém provedení, asi by tam kladky nebyly. Po válce už byla jiná situace, to se kladky montovaly prakticky všude bez ohledu na to,zda tam lafeta bude či nikoliv. Pro Pavla Holznechta: dostal jsi můj mail ohledně fotek LO?


Nič Martin (24.1.2006 13:29)

Možná se mýlím, ale mám takový pocit, že kladky se měly osazovat bez ohledu na to jaká zbraň ve střílně měla být.


Pavel Holzknecht (24.1.2006 12:55)

Měly být kladky použity u lafet kde se počítalo s osazením LK vz.26? Myslím si, že to bylo zbytečné!!!!


Nič Martin (24.1.2006 11:55)

No to by mě zajímalo jestli jsi poznal z kterého muzea je ta fotka? Kladek je sice všude zatím plno, ale de fakto všechny jsou zadělaný stejně blbě v porovnání s dobovkou ze strakonic.


Jan Lakosil (24.1.2006 11:01)

Ten LK vz. 26 na nosiči TK strakonické lafety, to je neobvyklé řešení, ale viděl jsem už i LK26 v UL1. Jinak na zamontování kladek existoval předpis, kde bylo přesně zakresleno jejich rozmístění vzhledem k typu objektu. Na západní a jižní hranici jsou kladky dodnes, takže případný zájemce to může oměřit prakticky kdekoliv...


Nič Martin (24.1.2006 9:03)

Ano. Rozložení kladek je symetrické podle osy střílny. Jediný rozdíl je jen v seřazení kladek v řopíku typu A (fotka z 13.1.) a řopíku typu E (fotka v mém příspěvku).


Petr Palec (24.1.2006 7:29)

Pravá strana systému vypadá symetricky stejně?


Nič Martin (24.1.2006 7:20)

Ty kladky patří k vyvažovacímu systému těžké verze strakonické lafety.


Petr Palec (24.1.2006 7:13)

Můžete prosím říci, k čemu sloužily kladky u víka GS na obrázku ze 13.1?


Tomáš Byl Fic (15.1.2006 11:44)

Já ještě posílám obrázek toho objektu u Milostovic. Je to typ A-120N. Řešení vypadá zvenku velice podobně, až na to že vstupní chodbička je na rozdíl od typu B1 samozřejmě zalomena opačně, takže vevnitř výduch ústí v místě dveří.


miloš doležal (13.1.2006 17:00)

Děkuji za názorný obrázek a fotečky.Aspoň je v tom jasno,jen zůstává otázka "proč to tak bylo" :o(.


Jan Lakosil (13.1.2006 16:00)

Ano,je to skutečně objekt typu B1. Abych předešel dalším nejasnostem přikládám plánek objektu B1-90 se zakresleným umístěním a předpokládaným řešením odtahu zplodin. Snad je z toho teď již patrné, že musela být použita dvě kolena a jedna dlouhá roura a co jsem myslel tím opačným rohem. Též přikládám dvě fotky vnitřku- No ale už vůbec nechápu, jakou to má mít souvislost s otevřenými ocelovými dveřmi, jak je psáno v příspěvku v 14:12. Ty se otevírají přece do střelecké místnosti s čelní střílnou!!! Ze statického hlediska ventilace nemůže odolnost stěny příliš narušit, pokud nebereme v úvahu přímý zásah dělostřeleckým granátem přímo do ventilace. Vodorovná a svislá výztuž se v místě průchodu pouze vyhnula.


Petr Palec (13.1.2006 14:12)

Ještě ke své předchozí poznámce (13:55). Vycházím z předpokladu, že nestandardní trubka vedla vnitřkem, nikoli stěnou objektu, a vnitřní vstup výdechu je u stropu, těsně u místa kam dosáhnou otevřené ocelové vnitřní dveře. Pokud by trubka vedla stěnou, pak by zalomení zůstalo stejné jako u standardního provedení, tedy 2x, pouze vzdálenost mezi koleny by se významě zvětšila. Kudy tedy trubka vedla?


Petr Palec (13.1.2006 13:55)

Zřejmě se asi špatně orientuji, kdyžtak mne opravte. Jestliže je to B1, tedy z pohledu týlní strany má boční střílnu vpravo a čelní nalevo, tak by "běžný" výdech měl být na stejném místě kde je, pouze ne tolik u vchodu. Ovšem zde se píše, že "větrání je v opačném rohu", tomu nerozumím. Jinak by nestandardní plechová trubka mohla být napojena v rohu sběrače přímo, proto jen jedno koleno. Zeslabení způsobené průchodným otvorem v železobetonové konstrukci je potenciálně více ohrožující tam, kde se například spojují stěny, tedy v rohu objektu (nebude to zde asi nic vážného). Ještě mě napadla nevýhoda zobrazeného řešení způsobená blízkostí výdechu vůči vchodu, tedy pravděpodobnější zpětné nasátí střelných plynů, nebo možný problém se záklopkou GS.


Jan Lakosil (13.1.2006 13:32)

Tenhle řopík stojí v úseku 6 Mikulov v III. sboru - v areálu Mendlovy univerzity v Lednici. Dvě kolena jsou potřeba - jedno zalomení od lapače zplodin a druhé zalomení směrem do výdechu. V rámci reaktivace v 50. letech atypickou ventilaci neřešili, je tam osazený jen lapač bez napojení na odtah. Sousední objekt je také typ B, ale u něj jsem o víkendu nebyl, takže nevím, jak je to tam řešené. Tento problém jsem řešil s kolegou Tomášem Ficem, podobně posunutá ventilace je i u jednoho objektu A-120 někde na Opavsku, dále u zesíleného béčka u Písečného na JM a v neposlední řadě objekt typu B u kóty Piesok na Slovensku. U něho došlo ještě k zajímavějšímu řešení, a to posunutí ventilace od čelní střílny směrem ke vchodu. To už muselo být pořádné potrubí... K žádnému rozumnému vysvětlení, proč se posouvala v těchto případech ventilace, jsme však nedospěli. Zeslabení konstrukce se mi také nezdá, u 99,99% všech řopíků to ŘOP nevadilo, tak proč zrovna u těchto 4 případů? Proč by měla být konstrukce v rohu náchylnější na narušení?


Petr Palec (13.1.2006 9:06)

Jestliže je to B1 (asi 80-100 ?), proč dvě kolena? Přímá trubka podél stěny a pak jedno koleno, pokud nepočítáme zalomení uvnitř stěny, by mohlo stačit. Nebyla by fotka interiéru? A kde to vlastně je? Nemohlo být toto řešení zvoleno z důvodu obav o zeslabení armování v rohu objektu, kde je konstrukce náchylnější na narušení? Nebo to prostě zmotali, je v tom úseku více béček?


Jan Lakosil (12.1.2006 14:14)

Větrání typu S je posunuto v boční střelecké místnosti do opačného rohu, takže od lapače muselo vést atypické potrubí skládající se ze dvou kolen a přímého dlouhého kusu.


Libor Martinů (12.1.2006 6:38)

Jak to bylo udělané? Prodloužení bylo realizováno delší zabetonovanou rourou nebo uvnitř od lapače? Mohlo to tyky snižovat účinnost výduchu-dvě zalomení navíc a delší roura mohly udělat své.


Honza Vavruška (10.1.2006 19:36)

No asi je to hloupost, ale napadá mě, jestli to není z důvodu lepšího maskování objektu. Jak se ukázalo např. ve Slavonicích, tak při střelbě z objektu stoupá z výdechů hustý dým, který objekt demaskuje. Když je výdech více v týlu, tak mate nepřítele, který pak nebude mířit na místa se střílnou. Ikdyž na dálku to je asi stejně jedno...


Tomáš (10.1.2006 15:37)

Kde to je? Podobné řešení jsem viděl v úseku IV - Milostovice (A-120) a taky na tom Slovensku (tam to bylo myslím taky béčko, že Honzo?). Bohužel ještě nemám z těch Milostovic naskenovanou fotku.


Jan Lakosil (9.1.2006 19:49)

Čestné řopíkové, že se nejedná o podvrh. Já jsem na to zůstal koukat jako puk. Podobné řešení jsem viděl už i na Slovensku, ale tam byl ten řopík odstřelený, takže to nebylo tak okaté. Nenapadá někoho, proč by se přesunul výdech ventilace u boční střílny objektu B až ke vchodu? Vždyť museli mít i problémy s atypickou odváděcí troubou.


Honza Vavruška (9.1.2006 10:56)

To je nějaká fotomontáž v Photoshopu,ne ? :-))


Jan Lakosil (9.1.2006 9:51)

Co říkáte na týlovou stěnu tohoto béčka? Trochu nezvyklé umístění otvorů!!!


ropiky.net ©1999-2018