[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Granátový skluz

Diskusní fórum > Obecná diskuse > Granátový skluz

Tomáš Malý (8.8.2011 22:48)

myslel jsem u jednoho řopíku v tom úseku.jinak co jsem viděl tak byly většinou rozměrů max metr na půl metr
u.


Tomáš Malý (8.8.2011 22:45)

Dobrej.jak to vlastně vůbec bylo s realizací dopadové desky?kdy byla zavedena ajak striktně byla dodržována?v úsecích které celkem znám jsem žádnou neviděl.jen ,,nouzově" vybudovanou s velkého plochého kamenu a to jen u jednoho řopíku.ty o velikosti jaké zde popisujete jsem zatím jěště neviděl.i když je pravda že bunkrů mám zatím prolezlých je pár desítek a to nesouvisle v liniích a úsecích krom XXII


Tomáš Matyska (31.7.2011 22:51)

Všem převelmi děkuji.
J.Lakosil: To, že možná nebyly desky použity jsme si mysleli jako jednu z méně pravděpodobných variant. nicméně podle toho, co jsem měl možnost vidět na zdejších objektech, tak firma stavitele Roučky ze Staňkova si asi na zhořských podmáčených polích docela užila a poněkud si zjednodušovala práci, tak absence granátových desek by mohla být možná i ze stavebních důvodů. Ještě jednou díky.


Petr Hargaš (31.7.2011 17:06)

Děkuji za odpověď.


Nič Martin (31.7.2011 16:22)

Rozdíl mezi RG vz.49 a RG 4 je minimální. V podstatě jediným rozdílem je označení. Ruční granát vz.49 je původní označení pro RG 4.
Přiznávám že v té původní větě to bylo špatně naformulováno a souvislost těchto dvou granátů tam není až tak dobře zřejmá.
Nicméně ve výčtu je třeba ho zmínit bez ohledu na jeho pozdější přeznačení neb pod těmito označeními byl zaveden.


Petr Hargaš (31.7.2011 12:52)

Autor: Nič Martin, vloľeno 30.7.2011 21:48
Nárazové granáty Škoda vz.34 se vyráběly i po válce. Na sklonku 40.let byly nahrazeny ručním granátem vz.49 a o něco později velmi známým nárazovým RG 4, který se myslím používá dodnes.
Mohu se zeptat jaký je rozdíl mezi RG vz.49 a RG-4?


Jan Lakosil (30.7.2011 22:11)

Projel jsem pár desítek dobovek z E-23 a dělá to na mne dojem, že tam v roce 1938 žádné desky pod skluzy nebyly - viz třeba tato fotka z E-23/3. Některé zdejší objekty byly navíc opravdu zvlášť kvalitně zakryty přírodní maskou natolik, že zakrývala i otvor vyústění granátového skluzu. Možná se zde řídili nařízením o zákazu používání RG-34 ve skluzech :-)


Nič Martin (30.7.2011 21:48)

Přítomnost cihel v kontrukci roznětové desky bude čistě poválečná záležitost. Pokud by toto bylo nalezeno v úseku na severu dalo by se uvažovat o první republice. Ale přítomnost zrovna v reaktivovaném úseku E-23 by právě nasvědčovala na poválku.
Nárazové granáty Škoda vz.34 se vyráběly i po válce. Na sklonku 40.let byly nahrazeny ručním granátem vz.49 a o něco později velmi známým nárazovým RG 4, který se myslím používá dodnes.


Tomáš Matyska (29.7.2011 23:06)

Zdravím. Oživuji toto notně zarostlé téma. Je možný, že u některých objektů takzvaného vzoru 37 byly desky pod skluzy vyskládány z cihel a přebetonovány? Tuto variantu jsme objevili v úseku I/E-23 Krtín. Deska má rozměr cca 80x80cm.
A nebo se zeptám ještě jinak. Existovaly nějaké důvody, aby se při poválečné reaktivaci obnovovaly desky, které byly např. poškozené, nebo zcela fuč? Nemám moc tucha, do kdy se používaly nárazové granáty (jestli se po válce vůbec používaly).
Děkuji, Tomáš.


Vladimír Slezák (1.1.2008 18:08)

Na úseku N1 Studený jsou v objektech na začátku úseku obráceně vsazené granátové skluzy.Jedná se o objekty 1/A-140-N,3/A-140-N,4/A-180-N,5/A-140-N,6/A-180-N,7/A-180-Z,8/A-160-Z,10/A-180-Z,11/A-180-N.Objekty 2/A-160-N,9/A-140-Z a 12/A-160-N jsou nepřístupné.Objekty 13 - 23 nebyly vybudovány.Dále jsou obrácené granátové skluzy v objektech 25/A-160-N,27/A-160-N,28/A-140-N,29/A-140-N,30/A-180-N,31/A-160-N a 32/A-140-N.V objektech 24/A-180-N a 26/A-160-N jsou vsazeny správně.V druhém sledu je to u objektu 206/E-N.


Martin Ehl (3.7.2006 12:38)

Například u některých objektů v Deštném v Orlických horách lze narazit na dopadovou plkošinku, kterou tvoří jen několik na sebe naskládaných kamenů - s rozměrem cca 1x1m. Výška ústí GS nad plošinkou kolísá mezi 0,40 - 0,80 (ta výška je zde hodně proměnlivá, protože u některých objektů nebyly v r. 1938 ještě dodělány zemní práce)


Nič Martin (3.7.2006 8:49)

Co jsem zatím viděl tak mi přošlo, že přednost měl terén. Ohledně směrnic by spíše věděl lakouš. Jako vzor bych zmínil třeba tyto příklady: ečko na Vranově má desku z kamenů v šikmém provedení max. několik desítek cm pod ustím takže granát by se vlastně zkutálel přímo před vchod, béčko v Kladrubech má betonovou "destičku" (cca 1x1m) asi 1 až 1,5 m pod ustím skluzu. Častější je ale výška nad deskou 0,5 až 0,75 m. Deska bývá buďto betonová o předepsaném rozměru 2m2 nebo z kamenů spojených betonem. Lze najít ale i desky menších rozměrů (1m2). Ty jsou ale "nepředpisové". Kamené desky jsou samostatně stavěné u betonových je možná jejich betonáž spolu s objektem.


Tibor Rinka (2.7.2006 21:51)

Jak nízko byla umístěna betonová deska pod otvorem pro granátový skluz. Víšku určovaly nějaké směrnice nebo měl přednost terén. Betonové desky byly konstrukčně betonovány ke řopíku nebo zvláš't?


ropiky.net ©1999-2018