[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Nestandardní úpravy standardních bunkrů

Diskusní fórum > Ostatní diskuse > Nestandardní úpravy standardních bunkrů

Derek (8.11.2010 15:03)

Taky jedna pěkná úprava:

http://www.palba.cz/forumfoto/albums/userpics/12109/LO_vz__2010.JPG


Derek (7.11.2010 23:59)

Taky jedna pěkná úprava:

http://www.palba.cz/forumfoto/albums/userpics/12109/LO_vz__2010.JPG


Josef Frančík (28.9.2010 16:19)

Další předpokládaný materiál se mi nepodařilo zjistit, tj. stavební soupravy tel. kabelu, malá rtlg stanice (zkoušená u Slaného), signalizační soupravy pro vel. pluků, podobné pro vel. praporů, náhradní(záložní) kabely a počet opravárenských souprav pro tel. a tlg. mechaniky.
Není zde také uveden v té době používaný holý telefoní fosforbronzový či jen měděný drát, byl v té době používán u ČS pošt a ČSD, jehož strategické zásoby byly vyjádřeny v tunách. Vzhledem k dotacím izolátorů a drátěnek včetně kůlů a sloupů pro LO, předpokládám použití takových vodičů i v případě staveb telefonních linek v LO.
Souhlasím s tím že opravdu není zatím celý spojovací systém pro LO prozkoumán a že stav pro r. 1937 byl spíše improvizací přičemž stav pro r. 1938 včetně mobilizačního období byl stavem kdy se značný počet obj. LO teprve stavěl a úseky hotové z r. 1937 a 1936 byly ve stádiu kdy se pro ně teprve průběžně zajišťoval veškerý nadpočetný předepsaný materiál včetně spojovacího. Samotná organizační struktura spojení (schema) by s velkou pravděpodobností byla hotova až po vybudování pozorovatelen na HOP. Přičemž HOP se zpravidla krylo s liniemi LO hotového, ve výstavbě či plánovaného.
Oprava délky kůlů v příspěvku níže, správně je to 145 cm.


Josef Frančík (28.9.2010 16:12)

Spodnější dva příspěvky jsou spíše technické či stavební. Ale jak to bylo pro r. 1938. Dle mých skromných archivních podkladů se jednalo v r. 1937 o přípravné období pro zajištění materiálu. Protože dle dokumentu z r. 1937 s čj. 41502 a k němu vložka B s č, 1 se uvádí potřebný spojovací materiál i pro stavební program v r. 1938 takto : délka linie 853 km, včetně VOP. Pro ni pak jen 53 km panceřového kabelu. Dále 5720 km telefonního kabelu, pro něj 13292 ks tyčí 5-6m vysokých, 172225 ks kůlů 15 cm vysokých, 545030 ks izolačních kladek a drátěnek (držáků kladek). K nim pak 728 ks telefonních přístrojů bez rozlišení vzoru.
240 ks 8mi násobných telefonních ústředen a 240 ks telefonních stanic. Malých radiotelefonních stanic (zkoušených u Slaného) 334 ks.
Malých optických signalizačních stanic 4438 ks a stejný počet ručních sirén, ještě 8876 ks pistolových signalizačních raket bez rozlišení barev či vlastností. Číslo 4438 je předpokládaný stav počtu Lo, takže mi tak vychází 1 siréna, 1 optická stanice a 2 signalizační rakety na jeden Lo


Josef Frančík (28.9.2010 15:13)

Složitější je to s telefonním spojením v LO. U Lo z r. 1936 se počítalo s telefonem spíše vyjímečně. Tento obj. neměl žádnou průchodku či chráničku procházející betonovým zdivem. U LO z r. 1937 se počítalo s telefonním spojením již více. Ale není to stejné dle porovnání konstrukcí LO ve sborech. Například v prostoru Plzeňské čáry je průchodka pro telefonní kabel pod konzalami ventilátoru. Její světlost je zpravidla cca 40mm a není kreslena v polírních plánech k r. 1937. U konstrukce LO z r. 1938 je to již řešeno i polírním plánem, viz pozn. kol. Vondrovského níže. Přičemž toto řešení využívá jiné místo průchodek ve zdivu. Spodní průchodka je nesporně pro telefonní liku vedenou k vlastnímu obj. LO po zemi. Dle toho co jsem měl možnost zjistit se předpokládalo uložení pozemního vedení linky do mělké zemní drážky jen ve vlastní blízkosti objektu. Délka drážky je dána místními poměry. Ale uložení olověného kabelu o více žilách se nevylučuje, viz dochovaný příklad z Orlických hor poblíž RS-25. Průchodka horní, tj. pod stropem ve vchodovém segmentu LO je určena pro telefonní linku vedenou na kůlech či sloupech. Ale - byly prováděny i zkoušky pro použití vysílací stanice ze vnitřku Lo v oblasi Slaný. A není mi známo z nedostaku podkladů jak byl veden anténní vývod, přičemž stanice byla prokazatelně uvnitř Lo. Předpokládám tedy že mohla být tato průchodka použita i pro anténní vývod.


Josef Frančík (28.9.2010 14:46)

Spojení v LO není totéž jako spojení v TO. Takže popis telefonního a telegrafního spojení v TO je z věší části již popsán i publikačně, viz vámi zmíněný Durčák. A zde bych se zastal pojmu linka a žíla. Tedy žíla je jednotlivý drát zpravidla opatřený papírovou a textilní či nítěnou izolocí napuštěnou fermežovou impregnací. Mohou být i jiné impregnace. Tato žíla je pak v příslušném počtu a barevném rozlišení ukládána do obalu kabelu. V té době zpravidla olověném a mnohdy ještě opatřený panceřovým ovinutím kovovým pásem jenž býval zpravidla impregnován asfaltem o větším podílu změkčovadla aby při manipulaci neodprýskával. Také se mohla používat thérová impregnace. Tato technologie mohla mít i jiné složení dané dobou vzniku a firemními postupy a zařízeními. Do TO tedy vedla telefonní linka kabelem o minimálním počtu 8 žil uložené vlnovitě do zemního výkopu. Mimo to mohly vést do TO i telefoní a signalizační linky povrchové bez uložení v zemi nebo jenom částečně v zemi pouze zahrnuté poblíž vlastního objektu. Dále měla být do TO zavedena i zemní telegrafie (vyzkoušená bungrology i prakticky), přičemž antény zemní telegrafie byly u hotového TO již zpravidla dohotoveny. Ale v r. 1938 nebyla v obj. vlastní telegrafní stanice, nebo chcete-li vlastní přístroj.


Franta Záleský (24.9.2010 7:05)

Díky za tip na literaturu. Ovšem s těmi telefony je to trochu složitější. Nechci tady na to téma zavádět dlouhou diskusi, ale uvažovat větší počet MB telefonů paralelně je problematické, sériově nesmysl - prudce klesá hlasitost hovoru a už u počtu zhruba pěti přístrojů nelze zvonit. Pokud se mi podařilo zjistit, počítalo se uvnitř pevností s klasickou hvězdicí (s manuálním přepojovačem), ostatní spoje měly být převážně koncového typu. To je z hlediska odolnosti nejlepší řešení. Stuha (která mne napadla - viz předchozí příspěvek) by mohla být řešena jako řetězec koncových spojů mezi jednotlivými ŘOPíky, jako hvězdice s přepojovačem v některém objektu v týlu a nebo jako klasická stuha s malým přepojovačem (přepínačem \"přijmu\" x \"pošlu dál\") v každém ŘOPíku. Problém by byl ve všech případech s kabelem. Kopat od každého ŘOPíku trasu do zázemí by bylo velice drahé. A stuha je opravdu velmi špatně odolná - stačí jeden šťastný zásah. Jinak se domnívám, že problematika linkového spojení je mezi bunkrology (před kterými se jinak hluboce klaním) podceněna.


Ivo Vondrovský (23.9.2010 14:43)

S polním telefonním spojením se v LO počítalo. Od počátku léta 1938 se proto do nově budovaných řopíků zabetonovávaly v blízkosti vstupu dvě průchodky. Ta nad vstupem byla určena pro „vzdušné“ vedení kabelu, ta pod vstupem byla určena pro podzemní kabel. Podrobnosti – viz kniha „Plzeňská čára“ (edice Pevnosti č. 28, vyd. 2006), str. 97 a následující, včetně výkresu.
Nerozumím, co to je „stuhová struktura“. Telefonní síť může být zapojena buď paralelně, nebo sériově.
Za mobilizace budovaly osádky zákopy přibližovací, vedoucí do týlu, a spojovací, paralelně kopírující linii. Na ně mnohdy navazoval malý výklenek, určený buď pro pěchotní minomet, nebo pro dřevozemní úkryt.


Franta Záleský (19.9.2010 20:28)

Omlouvám se diskutujícím,ale nenašel jsem fórum, kde by se dále citovaná problematika probírala. Zkusím to tedy tady. Při cestě po hřebenu Jestřebích hor jsem obdivoval spoustu zachovalých řopíků i některé zvláštnosti (např.
dvojice "déček" v místě, kde by z laického pohledu daleko lépe vyhovovalo jediné "áčko"). Ale chci napsat o něčem jiném. U většiny zdejších objektů vede asi 30 m do zázemí znatelný zbytek příkopu, který se u některých ještě rozbíhá na obě strany (má tvar "T"). Napadlo mne, že se jedná o zbytek výkopu pro telefonní kabel. Z dostupné literatury ale vím, že u řopíků se s telefony nepočítalo (signalizace praporky, světlem...). Navíc řešení, které zde bylo (?) použito - stuhová struktura - je sice daleko nejlevnější, ale zároveň nejméně odolné. Jediný zásah odřízne celý zbytek "stuhy". Samozřejmě je možné i jiné řešení - totiž, že jedná o zbytky spojovacích zákopů. Nejsem odborník - bunkrolog, takže nevím. Prosím tedy, pokud si to některý odborník přečte, o vysvětlení, popřípadě o doporučení nějaké dostupné literatury o tomto problému. Podle mých zkušeností se problematice linkového spojení věnuje v bunkrologické literatuře malá pozornost a pokud ano, není zpracování na příliš dobré úrovni. Asi největší zmatek je ve dvojici (jinak velmi dobře zpracovaných) brožur o Ostravsku a Bruntálsku (autor J.Durčák), kde se neustále zaměňují pojmy linka a žíla a výsledný materiál je naprosto chaotický. Ale to sem vlastně nepatří. Děkuji předem.


Petr Vilam (11.9.2010 14:53)

Novodobá osádka LO na Trutnovsku :-)


Mikuláš Laub (11.9.2010 13:16)

To mi připomnělo, že kdysi jsem u Deštného viděl v řopících motýlí kukly.


Josef Frančík (11.9.2010 11:45)

Zajímavé téma. Ale potvrzuji že jsem netopýry opravdu v LO viděl. A to v těch, které nemají dřevěné obložení. A pak tak, že bylo využito to místo kde nebyl vnitřek zdi dokonalý například nedostatečným hutněním betonu. Takže vznikla jakási hnízda s vyčnívající výztuží. Až najdu příslušný negativ, umístím zde foto netopýra v takovém místě. Domnívám se, že se s tímto fenoménem setkali i jiní návštěvníci LO.


Mikuláš L (9.9.2010 15:12)

To netuším, ale je to z příručky o netopýrech Eurobats, která byla sepsána v zahraničí. Náklad myslím 1000 výtisků, je tam i o podobném využití štol nebo o stavbě umělých jeskyní pro netopýry.


Luboš Melichar (9.9.2010 11:27)

A ještě by mě zajímalo (jako plátce nemalých daní), kolik za tenhle nápad MŽP zaplatilo?


Luboš Melichar (9.9.2010 11:25)

To bude teda úžasný, každej řopík (nebo TO)zabetonovanej, venitř (až se tam někdo probourá) vrstva ho.píp.en. Všechny ochránce netopýrů nakopat do pr.píp.le


Mikuláš Laub (9.9.2010 9:49)

Zde je podrobný návod


Mikuláš L (9.9.2010 9:47)

Deaktivační adaptace do podoby pasivních úkrytů pro aktivní využití netopýry během jejich období neaktivity. Podle příručky MŽP ČR z roku 2010.


ropiky.net ©1999-2018