[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Odlišnosti LO 36 u III. sboru

Diskusní fórum > Obecná diskuse > Odlišnosti LO 36 u III. sboru

Mikuláš Laub (2.11.2010 12:42)

Často se poukazuje na sníženou hodnotu objektů vz. 37 v září 1938 kvůli nemožnosti použít dostupné granáty ve skluzech. Ještě jsem však nenarazil na zmínku o použití skluzů v jihomoravských objektech vz. 36. Otázka použití GS je u LO 36 spíše okrajovou záležitostí a nemyslím, že by zásadně zvyšovala jejich obranyschopnost. Připadá mi, že granátové skluzy jsou u nich příliš krátké na to, aby granát po jejich opuštění vůbec mohl vybuchnout. Samozřejmě je třeba uvažovat o použití granátu vz. 34, u vz. 21 by to stěží bylo možné. Z dobových snímků (např. Utajené pevnosti, kde je objekt č. 48 u Šatova – úsek 2) mám dojem, že by se granáty po vyhození z objektu pravděpodobně skutálely po svahu dolů – samozřejmě v případě, že pod ústím skluzu nebyla upravena dopadová plocha za pomoci velkého kamene nebo betonové desky. Mnohdy se dávají LO 36 u III. sboru za příklad mnohem hodnotnějších objektů, mnohá řešení je opravdu oproti běžným šestatřicítkám vylepšila (větrání, rozšířené jímky v podlaze), u GS se mi ale takové tvrzení zdá sporné. Další prvkem, který je u jihomoravských objektů často rozšířen, je vstupní šachta. I v tomto případě mám pochyby, zda to bylo všude vhodné řešení. Přesun obránců do otevřeného postavení nebo opuštění objektu by bylo během jeho ostřelování nemožné. Se šachtou jsem se dosud setkal u objektů u Havraník a Lednice (č. 147) a v obou případech by, dle mého názoru, bylo mnohem lepší řešit přístup zákopem z boku se zpevněnými stěnami. V knize „Utajené pevnosti“ je přitom mezi dalšími i náčrtek právě takového řešení, ale zatím jsem se s ním nesetkal.


ropiky.net ©1999-2018