Ubytování posádek řopíků

Luděk Tondr (26.5.2011 16:46)

Spát v chodbičce - to bych si ještě představil, ale jak velitel praporu ve Slaném nacpal dva ležící do každé střelecké místnosti plné bedniček a ostatního bordelu? - to si tedy nepředstavím.

Asi měl v jednotce samé trpajzlíky.

Ivo Vondrovský (25.5.2011 10:22)

Ohledně možnosti spaní v LO-37 provedl II/5 prapor zkoušky v okolí Slaného, tedy v úseku A-2. Velitel praporu 24. září 1938 hlásil prostřednictvím VŽVS na ŘOP, že prověřil dva způsoby:
Spaní v sítích napnutých příčně přes střelecké místnosti. Takto mohli spát dva vojáci a jeden další mohl spát na podlaze, bránilo to však pohotovosti střelby.
Spaní na podlaze na slaměných rohožích, případně ještě podložených dřevěnými rohožemi. Takto mohlo spát až pět mužů (po dvou v každé střelecké místnosti a jeden v chodbičce), přičemž pohotovost ke střelbě nebyla narušena.

Na zřizování improvizovaných přístřešků reagoval výnos ŘOP z 11. srpna 1938, který je připouštěl, ale jen pokud nevadí granátovému skluzu a pokud budou v případě nutnosti včas odstraněny.

hraničář (24.5.2011 1:41)

nechtěl bych zde zvláště šířit bludy, neb v oblasti vylitých koleček jsem stále začátečník, ale vskutku mi není znám předpis, který by zvláště upravoval ubytování osádek lehkých objektů pro tento případ.

Přeci jen se jedná - dle mého soudu - o natolik krátkodobé opatření, že snad nebylo potřeba zvláštních úprav. Zkrátka a jednoduše dle úvahy "voják se stará, voják má" bych naprosto souhlasil s řešením dle umu a možností té které osádky, resp. útvaru. Proto jsou ostatně na snímcích k nalezení více či méně odolné přístřešky, dřevo-zemní úkryty, pamětníci tuším hovoří také o stanech z celt. Nemyslím, že by bylo třeba většího pohodlí.

Ale možná se mýlím...

Pepa Drobný (23.5.2011 14:30)

Pohotovost a zároveň nehrozí nebezpečí? IMHO protimluv.

Roman Bobek (19.5.2011 12:35)

Zdravím všechny řopíkáře, už delší dobu se mi hlavou honí otázka, na kterou se mi nedaří najít uspokojivou odpověď. Jak bylo řešeno, resp. jak bylo plánováno řešit, ubytování posádek řopíků v případě pohotovosti? Předpokládám, že když nahrozilo bezprostřední nebezpečí, nebylo všech sedm mužů (v případě "áček") 24 hodin denně zavřených uvnitř bunkru. Zároveň se mi nezdá reálné, že by část posádky odcházela k odpočinku do chat, které nebyly zrovna "za rohem". Na některých dobových fotografiích jsem našel dřevěné přístřešky postavené hned u zadní stěny řopíku. Bylo ubytování řešeno takto?