Popis úseku F2 Bohdašín

Stavební úsek F2 kryl spolu s budovanými sruby těžkého opevnění střední a východní část hřebene Jestřebích hor v prostoru Hronov - Odolov. Jedná se o zalesněný hřeben o nadmořské výšce 500-660 m n.m., který jen na několika málo místech překračovaly v příčném směru sjízdné komunikace. Dva sledy pevnůstek sledovaly tento hřeben většinou po odvrácených svazích.

Výstavba byla zadána v září 1937 firmě Ing.Ota Hányš z Rychnova nad Kněžnou za částku 4 283 000,- Kč. Velitelem stavebního dozoru byl jmenován škpt. pěch. Frantíšek Lastovička. V první fázi se jednalo o 44 objektů v prvním sledu a jen několik druhosledových v prostoru Chlívce a Odolov. Práce byly kvůli mrazům přerušeny od 15. prosince a pokračovaly až v jarních měsících. Dne 15. března 1938 bylo firmě doplněno zadání o zbývajících 46 objektů druhého sledu, takže celkový konečný počet činil 90. Pro úplnost je nutno uvést, že toto dodatečné zadání je v pramenech někdy označováno jako samostatný úsek F2a. V polovině srpna již jich bylo vybetonováno 63 a do konce září, kdy větší část úseku připadla Třetí říši, se jich podařilo dokončit 82 a u ostatních alespoň připravit základové skořápky, nebo výkopy.

V prvních letech války proběhla demolice pevnůstek, které zůstaly v Protektorátě. Hraniční čárou byla silnice Červený Kostelec - Bystré, takže objekty na jihovýchod odtud - od čísel 72 v prvním a 251 ve druhém sledu, byly odstřeleny. Zbývající pevnůstky byly částečně připravovány pro obranu v roce 1944, kdy hrozil průnik Sovětské armády z oblasti Slezska. Došlo k vyříznutí střílen a instalaci dřevěných střeleckých stolků, avšak žádné významné boje v této oblasti neprobíhaly. V Odolově je však možné shlédnout pomník s ruským PT kanónem, který v této oblasti a tomto čase působí přinejmenším bizardně.

Linie ve své velké většině vede lesem, či po jeho okrajích. Stejně jako v jiných částech Jestřebích hor se zde dochovaly zajímavé ukázky přibližovacích a spojovacích zákopů z doby mobilizace. Velice pěkné jsou například polní stanoviště pro kulomet u objektu č. 61, ale i jinde. Některé objekty nesou stopy poškození (například u č. 71 je odstřelená jedna kasemata), z jiných se staly trempské boudy. Typologicky se jedná o poměrně jednotvárnou linii. Oba sledy sestávají především z modifikací typu A. Vyjímkou jsou pouze dvojice déček, které nahrazují dvoustřílnové pevnůstky v členitějších místech. V prvním sledu jsou to objekty č. 64 a 65 u Švédského vrchu, ve druhém sledu pak výkopy pro č. 241 a 242 tamtéž a zničené č. 251 a 252 v zákrutu silnice do Bystrého. Objekty pro čelní palbu byly vybudovány ve třech případech. zatímco řopík č. 268/E je zničen, obě céčka (č. 233 a 240) se dochovala ve velmi dobrém stavu. Zejména první z nich - při cestě v lese jižně Odolova stojí za návštěvu. Oproti tomu poměrně nevábná je oblast severně od této obce, kde úsek probíhá kolem bývalých kamenouhelných dolů - dnes nápravně výchovného zařízení.

Zdroje a literatura:

1. ARON Lubomír a kol.: Československé opevnění 1395-1938, Náchod 1990.
2. ČERMÁK Ladislav: Stavební úsek F2 Bohdašín, nepublikováno.
3. ŠKODA Jan, VONDROVSKÝ Ivo a kol.: lodata.dbf (přehled LO u II. sboru), nepublikováno.

---