[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky ]
Uživatel : 3.237.27.159 () [ Přihlásit ]

O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby.

Diskusní fórum:

V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17166 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení.

Poslední vložené příspěvky:
27.9.2022 - Jan Lakosil
Ahoj Libore, no nechce se mi ani věřit, že už je to 20 let! Tak nějak si vybavuji, že rozhodnutí o vybudování řopíkových stránek padlo při jednom z průzkumů LO u Kladrub v západních Čechách. Z dnešního pohledu to byla tak nějak doba pravěká kamenná, internet teprve začínal. Bez Tomášových programátorských schopností by ale web nikdy nevznikl. Když se tak vracím o těch 20 let zpátky, hledání řopíků bylo tehdy o dost více napínavější, často se hledalo naslepo bez map jen podle intuice. A každý rok jsme měli aspoň nějaký objev desetiletí nebo století :-) No byla to ale krásná doba!
23.9.2022 - Libor Martinů
Zdravím všechny kolegy shromažďující se kolem "našich" stránek. Je to již 20 let, kdy dvojice Lakosil-Kamenský spustila tento web. Beru to podle první fotky vložené 27. 9. 2002. Od té doby se na vzhledu stránek mnohé změnilo. Z původního téměř dobrodružného hledání objektů jsme se dostali k detailním mapám a dokumentování téměř všeho myslitelného. Ale věřím, že jedno zůstalo-kamarádská spolupráce a nadšení pro společného koníčka. A za to patří dík zakladatelům i současným adminům.
27.7.2022 - Petr Šenkyřík
V poslední době jsem začal při průzkumech využívat pro zjišťování výšky lomení/šikmení a rozdíl výšek střílen u jednotlivých objektů metodu Libora Martinů, tedy měření pomocí laserového samonivelačního kříže. Na základě posledních zjištění jsem ale zjistil, že nejvýhodnější by bylo odměřovat výšky podle "záměrného kříže", který je vyražen na každé střílně v podobě rysky na všech čtyřech stranách, a to jak na vnitřní, tak i vnější straně rámu střílny - viz foto. Bohužel ale často stav koroze neumožní tyto rysky vůbec najít. Proto tedy zůstává možnost měřit jen podle výšky nad podlahou a od stropu objektu. Abych si ulehčil práci s výpočty, nachystal jsem si proto Excel, který to vše vypočítá sám, včetně korektur pro šikmé objekty. Nejdříve si ustavím hladinu „laser 0“, změřím v levém rohu hodnotu k podlaze (LP) a ke stropu (LS), změřím standard výšku střílen od podlahy (LRP) a stropu (LRS), pokud má objekt schody, tak měřím hodnotu k podlaze těsně pod levým schodem (SL) a pak nad horním schodem (SP) a poté v pravém rohu podlahu (PP), strop (PS) a standard výšky střílen (PRP, PRS). Zapíšu si ještě počet případných schodů a typ stropu (lomený, šikmý, rovný). Z toho mi pak Excel vypočítá vše, co potřebuji. Pro šikmý objekt: Šikmost - (LP)-(PP) Pro lomený objekt: (SL)-(SP) – výška schodů (LP)-(SL) – šikmost levé místnosti (SP)-(PP) – šikmost pravé místnosti Tyto tři dohromady jsou rozdíl výšky podlahy Následně z rozdílu podlahy a výšky střílny nad podlahou počítám rozdíl výšek os střílen. Ve výpočtu je i onen „bonus“, který uvažuje právě o šikmení levé/pravé místnosti pro čelní/boční střílny. Ze svých současných provedených měření jsem zjistil, že většina lomených objektů je vlastně kombinací šikmý/lomený, protože objekty mají velmi často minimálně jednu, někdy obě místnosti sešikmeny. Tedy proto ve svých komentářích u jednotlivých objektů uvádím celkem 5 hodnot: Rozdíl výšky podlahy v rozích objektu, šikmení levé a pravé místnosti, výšku schodů a onen rozdíl výšek os střílen.
13.7.2022 - Jiří Hrabák
Zdravím a děkuji adminům za odstranění dvou chybně vložených fotek k objektu I/174/80/A-160. JH
21.5.2022 - Václav Balvín
Děkuji kolegům za potvrzení mé domněnky, jen pro zajímavost nález pochází od objektu 174/65/A-140, který byl na konci září 1938 stavebně zcela dokončen.

Celé diskusní fórum najdete zde

Články:

V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění.

Poslední vložené články:
19.2.2022 - Jan Lakosil Sudety ve stínu Mnichova - rok 1938 ve vzpomínkách a fotografiích

19.2.2022 - Jan Lakosil ŘOPÍK - výstavba legendy československého opevnění

10.12.2021 - Tomáš Svoboda Bunkrologické nebe

Všech 585 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde.
Databáze:

Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel.

Aktuálně je evidováno 13992 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 144255 fotografií , 39349 souřadnic a navazujících 10990 komentářů či 300 dobových snímků . V přidružených databázích je dále evidováno 271 ostatních fortifikačních objektů a 1734 objektů poválečných.


Copyright ropiky.net ©1999-2022        Ochrana osobních údajú (GDPR)