[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse ]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Hlavní stránka

O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu, především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby.

Diskusní fórum:

V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 16795 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení.

Poslední vložené příspěvky:

25.6.2016 - Marek Mičík
Bunker už má aj mrežu.
21.6.2016 - Ivo Vondrovský
Vydavatelství Olympia vydalo nový počin Václava Junka „Osudový omyl André Maginota“. Já ho nevidím úplně záporně. Autor prostě vychází z premisy, že se stálá opevnění během 2. světové války neosvědčila, a v tomto duchu uvažuje nad jejich zbytečností. Vydavatelství v upoutávce dokonce píše o „souvislé řadě ověřených faktů, historických dokladů a autentických dokumentů i rovněž dosud nezveřejněných obrazových materiálů“. Samozřejmě musíme přiznat, že při zběžném pohledu stálá opevnění skutečně nesplnila naděje v ně vkládané. Pan Junek pracuje s obdivuhodnou rychlostí co rok, to nová kniha na velmi odlišné téma. Důsledkem ovšem je jednak nahrazení konkrétních faktů více-méně žurnalistickým vyprávěním, a dále nedostatek času na pečlivou kontrolu textu, tu by však měl dělat i odpovědný redaktor. Několik příkladů: Boje o tvrz La Ferté (str. 47) trvaly od 17. května (čištění předpolí, jen tento den Němci vystříleli 2500 tun dělostřelecké munice, včetně 21cm granátů), 18.5. odpoledne padla ves Villy a 19. 5. odpoledne tvrz umlkla. Obránců bylo asi 800 (v tom 107 mužů ve tvrzi), útočily přibližně dva pluky 71. divize, odhadem asi 7000 mužů (údaje podle Dach: Kampf um ein Festungswerk). Tedy třídenní obrana proti devítinásobné přesile. Lze tento úsek označit za nebojeschopný? A pokud byl nehotový, měli Francouzi vzkázat Němcům, aby tudy zatím neútočili, než se podaří vše dostavět? Na str. 48 udávají popisky fotografie Hitlerova štábu i plánku útoku na Západ datum 10. června, ačkoli šlo o události z počátku května. Totéž platí pro popis bojů o Eben Emael na str. 49. Při popisu maďarského opevnění (str. 70) je zmíněna linie Prinz Eugen, ovšem v plánku je to linie St. László. Podobně je v textu použit název linie Hunyady, kdežto v plánku Hunyádi. Polsko čtyři čs. sruby na Bohumínsku do své obrany skutečně zařadilo (str. 71), v září 1939 v nich byla osádka, která se stáhla až po několika dnech. Palba srubů byla stále orientovaná proti německému útoku od Ratiboře, i když by Němci mohli nově zaútočit také z týlu, od Hrušova. Vliv čs. „řopíků“ na polskou fortifikaci nepatří do říše bájí, stačí porovnat jejich tvar s polskými pevnůstkami (viz foto na str. 64). Implementace se stihnout dala, neboť Poláci zabrali počátkem října 1938 více než 200 řopíků a hned na nich provedli rozsáhlé zkoušky. Své opevňovací plány schválili teprve v červnu 1939 a s výstavbou začali až v červenci. Opevněné linie ve vnitrozemí Velké Británie nezůstaly u nápadu nebo jen u prvních hrubých plánů (str. 79), neboť na nich vyrostlo téměř 20 000 pevnůstek, tedy skoro dvakrát tolik, než v Československu. Celkovou náladu osádek v řopících kolem Berouna pravděpodobně nepopisují pánové Dušánek s Lakosilem (str. 95), ale nejspíše Dubánek s Lakosilem. Plánek na str. 99 samozřejmě nepředstavuje Atlantický, ale Západní val. Pokud autor hodnotí stálé opevnění velmi kriticky, pak měl by zmínit i důvody, proč nebylo po válce definitivně zavrženo, ale naopak se dále rozvíjelo. K tomu patří obnova poničené Maginotovy linie, obnova sovětského opevnění před Leningradem, obnova čs. opevnění při „kapitalistické“ hranici, či obnova italského Alpského valu proti možnému útoku vojsk Varšavské smlouvy. Ve výstavbě opevnění nadále pokračovalo Španělsko, Švédsko i Švýcarsko. Při velmi negativním hodnocení je ještě méně pochopitelný vznik zcela nového opevnění například v Bulharsku, Československu, Polsku a Rakousku (Albánii pro jistotu dávám do závorky). V těchto dnech se objevily zprávy, že Švédsko hodlá moderním způsobem opevnit ostrov Gotland. Snad by tedy bylo vhodné kromě záporů zmínit i některé klady. Závěrem doufám, že můj vcelku smířlivý náhled není ovlivněn hodnocením publikace Evropská opevnění dvacátého století, na které jsem se podílel, a kterou pan Junek oceňuje jako „vpravdě mistrovský počin“ (str. 65). Nabídl jsem panu Junkovi, aby se k mým postřehům vyjádřil, odpověděl mi však pouze „osobním“ dopisem.
15.6.2016 - Milo Gona
https://dennikn.sk/482931/bratislavy-zmizol-stvortonovy-bunker-nacistov-zrazu-ho-predavali-ho-internete/
30.5.2016 - Pavel Jonáš.
Zdravím. Dnes iDnes: http://brno.idnes.cz/nalez-mrtvoly-znojemsko-0x3-/brno-zpravy.aspx?c=A160530_110136_brno-zpravy_vh

Celé diskusní fórum najdete zde

Články:

V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání hostorie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zvěřejnění.

Všech 563 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde.
Databáze:

Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel.

Aktuálně je evidováno 13998 objektů lehkého opevnění starého i nového typu, 98076 fotografií, 28652 souřadnic a navazujících 8385 komentářů či 47 dobových snímků. V přidružených databázích je dále evidováno 266 ostatních fotifikačních objektů a 1734 objektů poválečných.

Databáze je zatím umístěna na původní adrese, avšak v přípravě je její výraznější rekonstrukce (náhled nové verze zde).


ropiky.net © 1999-2016