|
O předválečném opevnění Československa z let 1935-38 byly již napsány a publikovány desítky studií, knih a internetových stránek. Bohužel se však velká většina z nich soustředí především na dělostřelecké tvrze či objekty těžkého opevnění a přehlíží při tom zcela fakt, že veškerá tíha obrany by v září 1938 závisela ve velké míře především na velkém množství vybudovaných a k obraně připravených lehkých objektů. Právě pro to si tyto stránky kladou za cíl především zpracovat v co nejširším rozsahu především problematiku výstavby objektů lehkého opevnění u nás a zpřístupnit informace o tom, kde a jakým způsobem byly stavěny, čím byly vystrojeny a vyzbrojeny a v neposlední řadě i o tom, kde se tyto zajímavé objekty dochovaly do dnešní doby. |
|
V diskusi věnované problematice lehkého opevnění, ale i jiným tématům souvisejícícm s opevněním, je aktuálně 17306 příspěvků. Prohlížení diskuse je umožněno všem návštěvníkům, přispívat však mohou jenom registrovaní uživatelé po přihlášení. Poslední vložené příspěvky:
14.5.2024 - David PekařTuto bedýnku nového typu se mi v aukci podařilo získat, nyní je součástí mé sbírky materiálu. Využiji tedy příležitosti k uvedení poznatků o bedýnkách nového typu. Zámkové spony jsou masivnějšího tvaru oproti sponám starším a co jsem dosud viděl jsou vždy blíže u sebe. Po otevření víka zůstávají spony na bedýnce. Jejich popisové označení může být černé - na boční straně nebo bílé - na horní straně víka. V závislosti na způsobu a barvě označení lze při detailním pohledu objevit u vnitřních přihrádek odlišnosti. Zatímco bedýnky se značením v černé barvě mají dřevěný kolíček pro matice M 18, bedýnky s bílým značením tento kolíček nemají. U nich se matice ukládaly našroubováním na příslušné upínací šrouby pro palebné sruby do společné přihrádky. Tento rozdíl lze najít i na schématických nákresech uložení výbavy. U bedýnek, kde chybí kolíček pro matice je vynechán i jeden dřevěný zkosený segment v pravé části pod koncem kulometného držáku pro LK-52 a též nově vymezená přihrádka pro klíč č.8-10. Bedýnka z aukce je opatřena skladištním lístkem útvaru Stříbro, inventurním listem s razítkem VÚ-1200 Praha a jako výrobce soupravy příslušenství UL-1 je uveden VÚ-1117 Jaroměř, což byla 2. výzbrojní základna. 
13.5.2024 - Jan LakosilKdyž to zpětně čtu, myslím, že jsem si tehdy v paměti v bunkrech viděného jen prohodil oba typy bedniček, se závěrem samozřejmě souhlasím. Jinak na aukru proběhla letos bednička nového typu s nalepeným seznamem a koženkovým obšitím pytlíku (https://aukro.cz/prislusenstvi-k-lafete-ul1-7058425935). 
13.5.2024 - Martin NičNechci být nějak šťouravý, ale jasno dle všeho mohlo být již v červenci 2005, kdy v SM číslo 7 vyšla dobová fotka truhlíku k lafetě UL-1 (ona fotka co pak byla i v utajené obraně). A přesto jsi téměř 2 a půl roku poté špekuloval kam kterou bedničku časově zařadit a která je stará a která nová (viz. 20.11.207 21:43 a 21.11.2007 11:04. To je ale dnes už jen nepodstatná marginalita. Důležité je, že se vysvětlila třeba záhada duplicitních držáků UK a pytlíčků s koženkou v některých starých bedničkách.
13.5.2024 - David PekařSkutečně jednoduchá záležitost, přiznávám že mi tato souvislost unikla. Takto je to ale jasné - zdvojení držáků UK-59 vzniklo tím, že původní byl namontován a ošetřen vazelínou na lafetě. Ze svého pohledu jsem předpokládal, že při dodání nové soupravy příslušenství byl vyřazen i držák UK-59 na lafetě, poněvadž přítomnost dvou kusů stejných držáků k jedné lafetě je naprosto zbytečná. Nyní jsem si uvědomil, že stejná situace je i v případě panoramatických terčů. V objektech, kde jsem našel dva držáky UK-59 byly i dva panoramatické terče - jeden osazen na základní desce a druhý na podlaze mezi zbytky truhlíku.
13.5.2024 - David PekařVzhledem k číslu lafety se zvlášť ani nedivím, že měla křivě svařený držák UK-59. Úžasná je ale existence zachovalé lafety K-02-59-001, je to nesporně velice raritní exemplář. Celé diskusní fórum najdete zde |
|
V každém oboru lidského bádání - pokud je prováděno systematicky, dochází časem k rozšiřování vědomostí a revizi původních závěrů. Stejně tak i při studii historie lehkého opevnění z let 1936-38, dochází postupem času k významným posunům v chápání historie výstavby, funkce a složení vybavení a ve spoustě dalších drobností. Vnímejte prosím zde uvedené materiály jako pohled autorů na danou problematiku v závislosti na době zveřejnění. Poslední vložené články:11.12.2023 - Matouš Kníže Muzea a expozice na Jesenicku a Králicko-sněžnicku 19.10.2023 - Matouš Kníže Vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda VÚ 1030 14.10.2023 - Vnislav Knapík Jak jsme dělali kamufláž Všech 593 článků roztříděných do jednotlivých témat, najdete zde. |
|
Jádrem tohoto serveru a vlastně i hlavní důvod jeho existence je databáze lehkého opevnění, obsahující údaje o každé postavené nebo alespoň archivně doložené plánované pevnůstce, její fotodokumentaci, polohu, azimut střílen a spoustu dalších údajů. Jedná se o otevřený projekt, do kterého může měřením v terénu nebo bádáním v archivech přispět každý uživatel. Aktuálně je evidováno 14018 objektů Československého lehkého opevnění starého i nového typu , 148689 fotografií , 40648 souřadnic a navazujících 11985 komentářů či 309 dobových snímků . |