[ Úvod | Články | Databáze | Diskuse | Mapa.opevneni.cz | Ukradené ropíky]
Uživatel: Anonymní [ Přihlásit ]

Popis úseku B Rokytnice


Úkolem stavebního úseku B bylo zesílení linie těžkého opevnění v prostoru střední části Orlických hor. Hranicemi úseku byl na západě Anénský vrch, kde měly navazovat nepostavené objekty úseku C1 Jelenka. Odtud linie pokračovala k jihu, míjela dělostřeleckou tvrz Hanička, přes Panské pole do Žambereckých lesů a a ukončena byla v oblasti Klášterecké aleje jižně od Bartošovic v Orlických horách, kde navazovala na sousední úsek lehkého opevnění A Mladkov. Tato část hor je přerušena na dvou místech důležitými komunikacemi vedoucími do vnitrozemí a to silnicí Bartošovice - Kunvald a Bartošovice - Rokytnice.

Výstavba byla dne 13. července 1937 svěřena pražské stavební firmě I. Syrový. Velitelem stavebního dozoru byl pravděpodobně již tehdy jmenován kpt. pěch. Bohumil Tesárek, který v této funkci figuruje i v roce následujícím. Po přerušení prací na počátku zimy byla vzhledem ke vzájemným neshodám zakázka firmě odebrána, přičemž se do té doby podařilo dokončit jen 23 objektů. Pravděpodobně šlo o objekty č. 23 až 45 v prvním sledu pravého křídla úseku, což lze v terénu vystopovat podle charakteristických znaků výstavby z roku 1937 - zejména absenci drážek na chlazení hlavní a kabelových vstupů.

Na jaře 1938 došlo k zadání zbylých 74 pevnůstek Žamberecké firmě František Havlíček a úsek byl v té souvislosti nově označen jako B1. Do přerušení prací v září téhož roku se však podařilo provést betonáž jen u dalších 33 řopíků a několik dalších rozpracovat. Celkový počet vybetonovaných pevnůstek tak dosáhl počtu 56.

Úsek byl v celém svém průběhu vytýčen o dvou sledech, umístěných v týlu linie srubů těžkého opevnění, doplněných navíc ještě vloženými objekty vz. 37, které však byly budovány v režii ženijního skupinového velitelství X. - Rokytnice. Přednostně byl stavěn první sled, tvořený s vyjímkou jediného objektu typu E pro čelní palbu výhradně dvoustřílnovými řopíky typu A, navíc vesměs v normální odolnosti. Vlivem členitosti terénu bylo ve sledu druhém plánováno více pevnůstek než v prvním, avšak typologicky se jednalo opět většinou o "áčka" s vyjímkou dvou řopíků E a jednoho C. Výstavbu druhého sledu se však podařilo realizovat pouze v malém rozsahu a to pouze v oblasti Panského pole.

Otázkou zůstává, nakolik byly vybudované objekty v září 1938 schopny alespoň provizorní obrany. Dle dochovaných stop lze konstatovat, že ventilátory byly osazeny jen do pevnůstek č. 21 až 45 - tedy pouze v prvním sledu v prostoru jižně od Panského pole. V některých těchto řopících lze také předpokládat instalaci brněnské lafety, zatímco zbylé, alespoň částečně dokončené pevnůstky prvního sledu, byly snad opatřeny improvizovanými čepy pro lafetaci lehkého kulometu a dřevenými střeleckými stolky. Jen nouzově pak mohly být vyzbrojeny nedokončené pevnůstky sledu druhého. Dá se tedy konstatovat, že obrana této části Orlických hor ležela především na dokončovaných objektech těžkého opevnění.

Všechny vybetonované objekty se dochovaly do dnešní doby v poměrně dobrém stavu, zbavené kromě mříží veškerého vnitřního vybavení i výdřevy. Mnoho objektů je ve stavu těsně po betonáži, bez dokončených terénních úprav a záhozu, což umožňuje sledovat postup a technologii výstavby. Bohužel s vyjímkou výkopu pro objekt č. 16 a základové skořápky č. 14 se nepodařilo najít žádné další stopy po rozestavěných objektech.

Zdroje a literatura:

  1. ARON Lubomír a kol.: Československé opevnění 1395-1938, Náchod 1990.
  2. FIC T., KOLÁČEK P., SVOBODA T. a kol.: Závěrečná zpráva průzkumu úseku B(B1), nepublikováno, 2002.
  3. NOVÁK Jan: Přehled opevnění v oblasti HP 19, nepublikováno, 1989.
  4. RÁBOŇ Martin, SVOBODA Tomáš a kol.: Československá zeď, Dvůr Králové nad Labem, 1993.
  5. STEHLÍK Eduard, KUPKA Vladimír: Pěchotní srub R-S74 "Na holém" v datech a číslech, Dvůr Králové nad Labem, 1995.

Vloženo: 2.2.2004
Autor: Tomáš Kamenský
ropiky.net ©1999-2018